Vltava

Vladimír Sís byl scénárista, režisér a otec úspěšného spisovatele a ilustrátora Petra Síse.  Nejvíce se proslavil jako režisér filmového přepisu původní hry Divadla Husa na provázku Balada pro banditu.

„Bylo nebylo jedno město, a v tom městě byl park, bývalé nákladové nádraží a obytná čtvrť Žižkov. A mezi tímto parkem, nádražím a čtvrtí stálo království.“

Tento týden získal internetový seriál #martyisdead mezinárodní cenu Emmy pro televizní tvorbu. Stal se tak prvním tuzemským počinem, který na toto ocenění dosáhl. Osmidílná série o kyberšikaně je výjimečná i tím, že jako jeden z mála českých seriálů cílí na teenagery. Podpoří jeho historický úspěch vznik další televizní a webové tvorby pro mladé? Na otázky Pavla Sladkého odpovídají v Akcentu scénáristé Jaroslav T. Miška, Jan Stehlík a producent Vratislav Šlajer.

Ostré skulpturální tvary definují originální architekturu marockého architekta Jeana-Françoise Zevaca. Jeho futuristickou stavbou ateliérů a dílny Vincenta Timsita, která je fascinujícím příkladem přínosu africké architektury k poválečnému modernismu, nás provede Adam Štěch.

Divadlo pro batolata, tedy diváky už od deseti měsíců, ve světě existuje od 80. let a pomalu se začíná etablovat i na českých scénách. Jak takové inscenace vznikají a jak fungují?

Nové album mexického klavíristy Jorgeho Federika Osoria. Poslechněte si recenzi Dity Hradecké.

Vladimír Helfert byl muzikolog, pedagog, dirigent a zakladatel brněnské hudební vědy. Do kulturních dějin se Helfert zařadil především pro své mimořádné mnohostranné badatelské a pedagogické schopnosti. Vladimír Helfert byl kombinací nové moderní inteligence, u které převládal již duch dvacátého století.

Valí se to na mě ze všech stran: záblesky obrazů a obrázků, zpráv, informací, výkřiků. Ačkoliv sedím v poloprázdné tramvaji, hučí mi v hlavě jak v popelnici, do které kopnul puberťák.

Už přes měsíc zmítají Polskem demonstrace proti dalšímu zpřísnění protipotratových zákonů. Jaká je protestní rétorika a narativ, jaké literární aluze a vizuální prvky využívá? Na otázky Olgy Stehlíkové v prvním ze dvou Akcentů, věnovaných reflexi polských protestů v literatuře a výtvarném umění, odpovídá polská bohemistka a překladatelka Anna Wanik.

Prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme, má pro náš život větší význam, než si mnohdy uvědomujeme. Abychom mohli ovlivňovat jeho kvalitu, musíme ale nejdřív tento vliv vidět, cítit a chápat. Architektka Pavla Melková v pravidelném cyklu každé druhé úterní odpoledne představí situace, stavby, či například kulturní a společenské události, které ukazují, jakým způsobem architektura a prostředí obecně může utvářet kvalitu života.