Vltava

Přestože byl Fráňa Šrámek antimilitarista a pacifista, musel během první světové války narukovat také. Prošel ruskou, italskou i rumunskou frontou a jako saniťák a později vojenský pošťák poznal desítky hořkých osudů odvedenců jako byl on sám. Řadu z nich zpracoval literárně. A to je i případ povídek Rum a Dovolená Jana Tetivy, které obě vznikly hned po válce v roce 1920. Autor je zařadil do sbírky Žasnoucí voják (1924).

Saša Michailidis se ptá hostů z festivalů Štěrkovna Open Music a Rock for People, které se vyhouply na evropskou špičku, dbají na ekologii a bezpečnost. Projekt Čitelná Praha má zjednodušit orientaci v hlavním městě, daří se to? Ústí nad Labem opravilo divadelní sál v Domě kultury, České Budějovice zase Kulturní dům Slavie, a to i díky penězům z Národního plánu obnovy. Umělá inteligence údajně oslabuje kritické myšlení, ohroženi jsou hlavně současní žáci a studenti.

Pohybuje se mezi volným uměním, designem a architekturou. Nová kniha o jejím díle Ochočené nekonečno je netypickou monografií, která vznikla v dialogu s její dlouholetou přítelkyní architektkou Pavlou Melkovou. Tvorba Evy Eisler se označuje za minimalistickou a i ona sama má ráda jednoduchost. Vždy ji také silně zajímala udržitelnost. „Nerada bych po sobě zanechávala stopy, možná začnu recyklovat i svoji práci,“ říká ve Vizitce.

Anglický filozof Francis Bacon nebyl zrovna u vytržení z lidského rozumu, který skáče od pár případů k obecným závěrům. Aby předešel vytváření falešných představ, navrhl velký úklid v oblasti poznání.

Saša Michailidis se ptá ředitele Kulturního střediska města Ústí nad Labem Jana Kvasničky a prvního náměstka primátorky Českých Budějovic Petra Maroše. Města v Česku rekonstruují své kulturní domy a vznikají kulturní a kreativní centra. Děje se tak i díky evropským prostředkům z Národního plánu obnovy. Třeba v Ústí n. L. se tak podařilo opravit divadelní sál v Domě kultury, Českým Budějovicím zase Kulturní dům Slavie.

U sérií Metoda Markovič: Hojer i Straka se se svými spolutvůrci snažil o to, aby v divákovi vznikl pocit, jaký měl z vrahů vyšetřovatel Jiří Markovič. „Vezmete váhy a poměřujete, zda příběh, který přinesete, má větší přínos než traumata, která může způsobit,“ konstatuje ve Vizitce.

Různé jazykové modely AI se prý nejvíc liší ve dvou věcech. Zaprvé, na jaké knihovně byly vycvičeny, a zadruhé, s jak dlouhou sekvencí konverzace v dialogovém okně pracují. Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, zrovna v těchto dvou bodech mi připadají docela lidské. Zkusím vysvětlit.

Jako scenáristka a režisérka stojí za velmi úspěšným cyklem České televize mapujícím osudy tuzemských aristokratů. „Snahou bylo představovat obrovské kulturní dědictví, které tady zanechali,“ vysvětluje ve Vizitce. „Když mě něco zajímá, přemýšlím, jestli by to zajímalo i ostatní, a tak to bylo i s Modrou krví.“

Vydejte se s reportérem Vojtěchem Kovalem a kurátorem Ondřejem Horákem po stopách obřího obrazu Josifa Stalina, který zmizel neznámo kam. Premiéru nové podcastové série můžete poslouchat od 2. února 2026.

Aktuální situaci v ostravské osadě, někdejší vyloučené lokalitě, probírají s Ondřejem Cihlářem dopodrobna. Jak nastalo, že se lidé v komunitě semkli a jak tam žijí? Jezdila také v karavanu po českém venkově a nabízela architektonické služby. „Přijížděli jsme do míst, kde jsme byli vítaní, starostové skrze místní rozhlas vyhlásili, že jsme na místě, a lidé se s námi mohli radit,“ popisuje ve Vizitce.