Vltava

Narkolepsie, somnabulismus a insomnie. Tyto spánkové poruchy se staly inspirací pro divadelní kolektiv Nesladim v čele s režisérkou Lindou Duškovou, podle níž je cílem tohoto uskupení dlouhodobě se věnovat destigmatizaci psychických poruch. Vznikla tak inscenace Dům bez spánku, kterou soubor uvádí ve spolupráci s pražským Divadlem Archa.

Když se procházíte v okolí malebného městečka Žirovnice, můžete ještě teď narazit na zbytky perleťových lastur, kterými se zdejší polní cesty kdysi vysypávaly. V Žirovnici na Vysočině existovalo ve 20. století několik továren na výrobu perleťových knoflíků, kterými bylo město vyhlášené. Knoflíkářskou tradici tu ale založil jeden jediný perleťář Josef Žampach už v 19. století. Připomíná to Muzeum knoflíkářství a perleťářství v budově někdejšího pivovaru.

Hora Blaník má svá mnohá tajemství. To největší se ukrývá nedaleko pod vrcholem, dostaneme se tam po červené značce a pak od rozcestí půjdeme po zelené.

Mexicko-španělský film Bez zvláštních znamení natočila Fernanda Valadezová jako svůj první celovečerní film. Na americkém festivalu Sundance letos v zimě za něj získala Cenu diváků. Bez zvláštních znamení se odehrává v severním Mexiku ovládaném drogovými kartely a sleduje matku hledající ztraceného syna. Film je nejsilnější ne ve slově a ve scénáři, ale v obrazovém uchopení, tvrdí Pavel Sladký.

Tajný agent ve své tajné misi zjistí, jak jsou staří lidé v domově důchodů osamělí. Zní to banálně, ale chilský film Tajný agent rozhodně banální není. Nejde to prvoplánový doják, ale určitě vás chytne za srdce. Další z filmů, který uvedla přehlídka Tady Vary, v Mozaice zrecenzoval Tomáš Pilát. A přidal i celkové hodnocení ojedinělé akce.

Útočištěm Františka Bílka byl po celý život Chýnov u Tábora. Stojí tam dům, který si ve svých 26 letech navrhl grafik, sochař, architekt a symbolista František Bílek. Inspiroval se zřejmě částečně i pozdní viktoriánskou architekturou Anglie, kterou propojil s prvky místního lidového stavitelství. Mimořádně talentovaný a pracovitý umělec si takzvanou Chaloupku, jak vilu přezdíval, postavil jako svůj ateliér – a to nedaleko rodného domu.

Napsali o mně špatný román a pak natočili ještě horší film. Ale ne, tak hrozné to nebylo.

Na pomezí stand upu a tichých metaforických obrazů vypráví svůj životní příběh herečka Hana Frejková, kterou ke spolupráci v souboru Tantehorse přizvala režisérka a performerka Miřenka Čechová. Inscenace Hannah tak bude prvním dílem plánované scénické trilogie nazvané Inivisble o ženách – umělkyních, které se v určité chvíli vytrácí z centra pozornosti.

Slouží P. Zdeněk Mareš.

Od bitvy na Bílé hoře na podzim uplyne 400 let. Autor komiksu Opráski sčeskí historje, který si říká Jaz, se ji rozhodl připomenout jako sportovní utkání mezi císařem a stavy. Na výstavě Slavné české bitvy ve Ville Pellé se ale překvapivě věnuje i pandemii.