Vltava

Poslední pražskou pasáží vybudovanou před druhou světovou válkou byl Merkur. Tato pasáž spojuje ulice Štěpánskou a Ve Smečkách a lidé ji dnes znají možná spíše jako Štěpánskou. Ještě dnes v ní docela dobře pochopíte, proč si ji v roce 1987 vybral režisér Vít Olmer pro natočení několika záběrů filmu Bony a klid o světě veksláků, kteří za socialismu v některých skrytých pražských pasážích působili.

Řeším to každé Vánoce. Jak se začne blížit den D, tedy Štědrý den, v česko-moravských luzích zní zprava i zleva, zepředu i zezadu naše slavná koleda Narodil se Kristus Pán.

Přes 200 portrétů – malířských i sochařských – představuje výstava Portrét v Čechách pohledem dvou století, kterou otevřela v Císařské konírně Pražského hradu Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Spolek výtvarných umělců Mánes.

Filmové Reflexe přinášejí bilanci české kinematografie v roce 2019 a diskusi o nejvýznamnějších titulech.

Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera se ohlíží za tím, co se za posledních padesát let povedlo v architektuře. A dokazuje, že klíčové problémy nezanikly s příchodem roku 1990.

„Tu kníže vzplanuv strašným hněvem a vyskočil na zpuchřelý kmen, jenž tam v lese právě ležel, a vytasiv meč, zvolal: Lenochové a líných otců synové!

Zvuk kovadliny a teplo výhní nás v pořadu Reflexe: Vizuální umění! vrátí do časů, kdy bylo železo ještě drahým kovem. Kovářství patřilo k nejdůležitějším oborům lidské činnosti, ještě v minulém století byla kovárna v každé větší vesnici. Kovářské postupy jsou stejné už zhruba dva a půl tisíce let, coby nová technika přibylo jen svařování. Jak v současnosti pracují umělečtí kováři a jak se tomuto oboru daří dnes? Na to se v pořadu zaměřil Miroslav Buriánek.

Arnold, Sly, Brutální Nikita… V nakladatelství XYZ vyšla na konci listopadu Encyklopedie akčního filmu, mapující na více než 250 stranách hesla spojená s tímto žánrem.

Ačkoli to může znít překvapivě, jednu z nejzajímavějších funkcionalistických pasáží v Praze najdeme v domě z poloviny 19. století. Jde o pasáž Černá růže, která propojuje ulice Na Příkopě a Panská. Jejím autorem je Oldřich Tyl, jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických architektů a autor v té době asi největší stavby v tomto stylu v Evropě – Veletržního paláce.

O čem to dnes bude? O tichu. Asi jste si také všimli, že ticho je ohrožený druh. Taje jako polární ledovce, vymírá jako mihule potoční a řídne jako přesvětlená tma.