Vltava

Ačkoli si to dnes lze stěží představit, pasáž Alfa ve funkcionalistickém obchodním paláci U Stýblů autorů Ludvíka Kysely a Jana Jarolíma bývala chloubou Václavského náměstí. Dnes je však palác více než dvacet let prázdný a pasáží s několika obchody si lidé spíše jenom krátí cestu do pasáže Světozor a Vodičkovy ulice nebo do Františkánské zahrady.

Kakost lesní si protřel fialové oči a zadíval se na oblohu. „Dneska bude jen slabý proměnlivý vítr,“ zívl a jako prsty rukou doširoka rozevřel listy. To těžko, pomyslel jsem si, protože jsem právě v jednom ze svých hotelových pokojů slyšel meteorologickou předpověď, kde o slabosti nepadlo jediné slovo.

Rumunský scenárista a režisér Andrei Ujică zachytil rozpad Sovětského svazu pohledem z vesmíru i revoluci, která smetla rumunského komunistického prezidenta Nicolae Ceauşesca.

Současná výstava belgického malíře Luca Tuymanse v Palazzo Grassi v Benátkách je jeho první velkou samostatnou přehlídkou v Itálii. Na výstavě jsou k vidění umělcovy malby od roku 1986 do současnosti. Výběr naznačuje, že se jedná o velkou retrospektivu, zážitek z místa ale také ukazuje na podařenou site-specific instalaci.

První a poslední výstava Uměleckého svazu Devětsil se konala před více než třiceti lety v roce 1986 v Galerii hlavního města Prahy. Ta se nyní v syntéze nových poznatků a v jiném pohledu k aktivitám a umění členů Devětsilu vrací výstavou Devětsil 1920–1931.

Šestice filmových publicistů v pořadu Reflexe vybírá nejlepší snímky roku 2019.

Inscenace česko-německého autorského kolektivu Zeď nám spadla / Fall Mauer Fall reflektuje 30. výročí pádu železné opony propojením improvizace, vizuálního a pohybového divadla. Po pražské premiéře ji čeká uvedení v Bamberku a Saské Kamenici.

Jednou z nejkrásnějších a historicky první dokončenou pražskou pasáží byla v roce 1914 Koruna v pozdně secesním paláci téhož jména na nároží Václavského náměstí a ulice Na Příkopě. Přitom ještě na počátku 20. století na tomto místě stával barokního dům Jana Špinky Helfenthalu s proslulou kavárnou v patře.

Pomáhal jsem kamarádovi při psaní scénáře o práci našich vojáků na zahraničních misích, především v Afghánistánu.

Jaké podmínky a postavení mají na současné výtvarné scéně ženy-umělkyně? A má vůbec smysl pojmenovávat feministické umění nebo určovat kvóty pro zastoupení umělkyň na výstavách a ve sbírkách?