Vltava

Hans Christian Andersen luteránský, po spasení toužící. Co je konfirmace, a proč jsou mořské panny v dánských kostelích.

„Povídka je jako rychlý polibek ve tmě od cizince,“ říká spisovatel Stephen King. Každý páteční večer vás zveme k takovému polibku v nové literární řadě Povídky klasiků. Hašek, Poláček, Hynek, Šrámek, Weiner, Kuděj, Olbracht a mnozí další. U povídek víc než jindy platí, že jejich čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, který nečte, prožije jen jeden. Povídky klasiků – každý pátek ve 22 hodin na Vltavě.

Rok pátečních historických povídek na Vltavě vrcholí textem mistra české historické prózy Vladislava Vančury. Vydáme se po stopách pátého českého krále Přemysla Otakara II.

Patří k nejvýraznějším českým pěveckým osobnostem posledních desetiletí. Jde o umělkyni světového formátu, která se s naprostou samozřejmostí pohybuje mezi písní, operou, starou hudbou i tvorbou současných skladatelů. Magdalena Kožená se ve Vizitce vrací k prosincové spolupráci s Českou filharmonií i k tomu, jaké je to stát na pódiu po boku manžela, dirigenta Simona Rattla.

Jako mimořádně nadané dítě studoval exkluzivní hudební školy v Kyjevě a Petrohradu. Na Ukrajině dirigoval orchestry i sbory, sám zpíval, přesto se rozhodl odstěhovat do České republiky, do slovanské země, jak zdůrazňuje. Občanem Česka je už léta a také sbormistrem opery Národního divadla moravskoslezského. Starou hudbu považuje za oblouk k té soudobé, jejíž náročné partitury realizuje na vysoké úrovni se sborem Canticum Ostrava.

Symbióza mezi hledištěm a jevištěm ho baví a naplňuje. Povinností herce je podle něj se učit. „Jsou hry, které prostupují politickou a společenskou situací, která se velice rychle mění, která může být v očích divadla trestána velkou ironií a které jsem já příznivec, aby člověk na klasickém textu vytvářel svůj názor na situaci,“ popisuje ve Vizitce. Jak si vybavuje své setkávání s mikrofonem? Proč má rád rozhlas? Opravdu se od svých osmnácti let nezměnil? Ptá se Michal Bureš.

Saša Michailidis se ptá hudebního publicisty deníku Právo Jaroslava Špuláka a editora Radia Wave a filmového publicisty Antonína Tesaře. Poslední říjnový den roku 1975. Skupina Queen vydává jako první singl z nové desky skladbu Bohemian Rhapsody. Téměř šestiminutovou píseň bez refrénu, která střídá baladu, operetu a hard rock. Přesto se stala nepravděpodobným hitem, následně globálním fenoménem i symbolem kapely. Jaký význam má tento song v hudbě a popkultuře?

Respektovaný román Krev je jenom voda o patologické atmosféře v jedné rodině se dočkal českého překladu. Jedna z postav má narcistickou, histriónskou a bipolární poruchu a deptá svoje nejbližší. „Postava herečky je vygradovaná do extrému, scenáristika mě vycvičila bez zbytečných omáček táhnout děj dopředu,“ říká ve Vizitce. Co může Čechům přinést četba knihy ve slovenštině? A v čem je kniha Krev je jen voda podle ní očisťující? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 10. 2025.

Jakmile vyslovíte slovo „Vánoce“, lidé kolem si často představí světýlka, stůl plný jídla, rozbalování dárků, ale taky shon a melodie koled, které v obchodech slyšíme už od října. Když se nad tou představou na chvíli zastavíme, zjistíme, že je to spíš náš kulturní obraz Vánoc, než samotné Vánoce.