Nejvýznamnější literární ocenění pro španělsky píšící autory putuje ke katalánskému básníkovi Joanu Margaritovi. Jméno letošního držitele Cervantesovy ceny oznámil španělský ministr kultury José Guirao.
V květnu letošního roku vydalo nakladatelství Fra knihu s názvem tento chléb přežvykovat, psacími písmeny. Jde o výbor z tří jihoamerických básníků Maurizia Meda, Ernesta Carrióna a José Carlose Yrigoyena.
Třicet let svobody výtvarnou scénu radikálně proměnilo. Co umělcům přinesl rok 1989, jaké podmínky dnes mají a kdo a jak jim pomáhá se prosadit? A jak prostředí výtvarného umění ovlivnila existence komerčních galerií? Na to se zaměřil pořad Reflexe: Vizuální umění!, který připravila Alena Rokosová.
Berlínský Deutsches Theater uvedl na Pražském divadelním festivalu německého jazyka Misantropa v režii Anne Lenk. Ve svém pojetí tato režisérka zdůrazňuje téma společenské maškarády a sociálního sebeinscenování.
Ivan Martin Jirous řečený Magor nevešel ve známost jen jako politický vězeň minulého režimu, umělecký leader kapely Plastic People of the Universe a rozporuplná osobnost proslulá nesčetnými skandály a excesy. Nesmrtelnost mu zajistilo hlavně a především jeho dílo. To publicistické, vytvořené převážně v letech 1997–2011, nyní představuje kniha Magorova Oáza.
Román Bloudění napsal Jaroslav Durych jako duchovní podobenství i osobitý výklad dějin. Mniši benediktýni pozvaní vojevůdcem Valdštejnem na hrad Bezděz a soška Panny Marie Montserratské, která z Katalánska doputovala až do českých Doks, inspirovali Jaroslava Durycha ve 20. letech minulého století k napsání románu Bloudění. Do vyprávění o Čechách decimovaných třicetiletou válkou vložil svůj vlastní výklad dějin. Do postavy rebela Jiřího promítl sám sebe.