HOVORY O DUŠI

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Lucie Sedláčková, která vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně behaviorální terapii a individuální schematerapii. V roce 2022 atestovala z klinické psychologie a o rok později též z psychoterapie. Od roku 2021 pracuje na Psychoterapeutickém oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jako klinická psycholožka. Je také školitelkou v atestačním oboru Klinická psychologie i lektorkou ve výcviku Kognitivně behaviorální terapie. A provozuje svou privátní ambulantní praxi, v níž se zaměřuje na psychoterapii a psychodiagnostiku neurovývojových onemocnění u dětí i dospělých.

Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Janina Fisher, která je světově uznávanou expertkou na léčbu psychického traumatu. Pracovala na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a dodnes je v úzkém pracovním kontaktu s psychiatrem a výzkumníkem Bessel Van der Kolkem, autorem světového bestselleru Tělo sčítá rány. Janina Fisher je též členkou poradního sboru Nadace pro výzkum traumatu, autorkou tří knih a lektorkou kurzů pro psychoterapeuty z celého světa.

Psychická traumata v nás často zanechají následky, přetrvávající desítky let. Až do konce devadesátých let se soudilo, že při práci s traumatem pomáhá, pokud o něm opakovaně hovoříme. Lidé, kteří trauma prožili ale popisují něco jiného. Opakované líčení traumatických zážitků totiž často vede ke zhoršení jejich psychického stavu. S Janinou Fisher v podcastu hovoříme právě o změně práce s traumatem, podobně jako o její knize Překonávání traumatu, kterou věnovala lidem s traumatem, hledajícím cestu z labyrintu psychické bolesti.

Pozvání do podcastu přijal kněz, teolog, člen řeholního řádu Jezuitů a duchovní učitel Petr Vacík, který nejprve vystudoval analytickou a environmentální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 2000. Poté studoval filozofii na Hochschule für Philosophie v Mnichově. V letech 2004 až 2006 získal ve Švýcarsku kvalifikaci k dávání duchovních cvičení a pracoval jako pastorační asistent v Akademické farnosti Praha u pátera Tomáše Halíka. Studoval také teologii na Papežské Gregoriánské Univerzitě v Římě a spirituální teologii na Graduate Theological Union v kalifornském Berkeley.  Zabývá se různými druhy duchovních cvičení, ale také vztahem spirituality a umění. Od ledna 2021 působí v Římě, kde vede Českou sekci Vatikánského rozhlasu.

I v našem kulturním prostoru po staletí pomáhaly meditační praktiky na cestě k vnitřní vyrovnanosti, soustředění a štěstí. Byli to otcové pouště a později křesťanští světci jako Jan od Kříže či Terezie z Ávily, kteří podporovali „rozvoj srdce a duše“. Neurovědci dnes přinášejí důkazy o tom, že meditace výrazně prospívá člověku i po tělesné stránce, jak se můžeme dozvědět v knize Spiritualita pro mozek, kterou vydalo Nakladatelství Portál. S Petrem Vacíkem se v podcastu zabýváme zmíněnou křesťanskou meditací a kontemplací. Společně hledáme odpovědi na otázky, zda může její praktikování pomoci mírnit úzkost a jestli je nám západní meditace přístupná, i když nepatříme mezi věřící. A také, kdy se z meditace, jak ji řada z nás zná, stává skutečná duchovní cesta.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog Jan Bažant, který vystudoval sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (rozvoj, výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých s poruchou emocí a chování) na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Následně navázal magisterským studiem jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal specializaci v klinické psychologii. Absolvoval výcvik v kognitivně-behaviorální terapii a jako lektor a organizátor působil ve výcvikovém kurzu Arteterapie a artefiletiky. Přednášel lékařskou psychologii, psychoterapii a orofaciální bolesti na Lékařské fakultě v Hradci Králové. A v Hradci Králové pracoval jako klinický psycholog, neuropsycholog a psychoterapeut. Od roku 2016 vede Oddělení klinické psychologie v Nemocnici Pardubického kraje. Je také předsedou pobočky Asociace klinických psychologů České republiky pro Východní Čechy.

Náplní práce klinických psychologů ve zdravotnictví je prevence, diagnostika a často i terapie duševních potíží a poruch, včetně poskytování krizové intervence. Cesta k práci samostatně působícího pracovníka ve zdravotnictví trvá od počátku studia psychologie na vysoké škole nejméně deset let. A tak je logické, že zkušenosti a dovednosti takto vzdělaných psychoterapeutů jsou odlišné od jejich kolegů, kteří absolvují bakalářské či magisterské studium některého z humanitních oborů a certifikovaný výcvik v psychoterapii. Oba světy jsou specifické a z povahy studia a získaných zkušeností nemohou být rovnocenné. Z této zdánlivě zřejmé odlišnosti vzniká v oblasti poskytování psychoterapeutické péče řada zbytečných nedorozumění a nepochopení.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Eliška Nuslauerová, která získala magisterský titul v oboru psychologie na britské Univerzitě v Chesteru, kde se také věnovala práci s lidmi, kteří se vyrovnávali s dopady násilí. Čtyřletý psychoterapeutický výcvik absolvovala na Irish College of Humanities and Applied Sciences v Irsku. V irském Galway se zaměřovala na práci s klienty, kteří prožívali dlouhodobý stres a měli tendence k závislosti na alkoholu nebo drogách. Individuální psychoterapii poskytuje od roku 2010 a párovou od roku 2018, kdy absolvovala svůj první výcvik zaměřený na párové poradenství. Od té doby se každý rok účastní online seminářů a workshopů organizovaných výcvikovými centry v Kanadě, Irsku a USA. Pod supervizí se věnuje podpoře párů, které prožívají krizi, zažívají dlouhodobé odcizení či konflikty, nebo mají komunikační problémy. Běžně pracuje s páry, které zažily nevěru nebo v jejichž dynamice jsou patrné sklony k agresi. Je členkou mezinárodní asociace párových terapeutů International Centre for Excellence in Emotionally Focused Therapy a také České Asociace pro Psychoterapii.

V podcastu hovoříme s Eliškou Nuslauerovou především o tom, jaký dopad mají úzkosti na naše vztahy. Společně zkoumáme vliv úzkostí na bezpečí i svobodu v partnerských vztazích. Odkrýváme také téma vztahové závislosti, dopadů úzkostí na rodinu a projevů manipulace ve vztazích. A zjišťujeme, jak je možné s takto zasaženými, nerovnovážnými a zraněnými vztahy pracovat v párové terapii.

Speciál podcastu je zaměřen na sexuální zdraví a volně navazuje na rozhovor se sexuologem, klinickým psychologem a psychoterapeutem Petrem Weissem. Společně s Kateřinou Klapilovou a Kateřinou Potyszovou z Národního ústavu duševního zdraví budeme hovořit nejen o sexuálním zdraví, ale také o genderu, tedy o tématu, které bývá často zdrojem řady nepochopení, nedorozumění a také manipulací ve veřejném prostoru. Dále si vymezíme pojmy jako parafilie a věnovat se budeme i sexualitě lidí s úzkostnými poruchami a depresi. A především nahlédneme do fungování a nabízených služeb nově zřízené Národní linky pro sexuální a genderové zdraví SexHelp.

Pozvání do podcastu přijal sexuolog, klinický psycholog a psychoterapeut Petr Weiss, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Pracoval na sexuologických odděleních psychiatrických léčeben v Bohnicích a Horních Beřkovicích. Působí jako klinický psycholog v Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UK a přednáší sexuální psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je předsedou Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a zabývá se též soudně znaleckou činností v odvětví psychiatrie (specializace klinická psychologie a sexuologie). Publikoval několik set odborných článků, zaměřených především na problematiku sexuálních deviací a dysfunkcí. Profesor Petr Weiss je také autorem první české monografie o parafiliích s názvem Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika a léčba. Spolu s kolegy také napsal a sestavil obsáhlou interdisciplinárně pojatou monografii Sexuologie.

V podcastu se nejprve soustřeďujeme na oblast sexuálního zdraví, k němuž se s Petrem Weissem vztahujeme během celého rozhovoru. Dále navazujeme popisem nejrozšířenějších sexuálních dysfunkcí, které nás mohou potkat, a to tím spíše, jestliže se léčíme s některou z úzkostných poruch nebo depresí. Zmiňujeme se o terapii sexuálních dysfunkcí, ale také o nejčastějších mýtech a předsudcích, souvisejících se sexuálním životem. Právě ty totiž mohou spolu s úzkostmi a depresí vytvářet bariéru, která neumožňuje plně prožívat radost a uspokojení plynoucí z milování.

Pozvání do podcastu přijaly psycholožky a psychoterapeutky Mgr. Tereza Jirotka Beníčková a Mgr. Karolína Peruth, které vystudovaly psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obě absolvovaly pětiletý psychoterapeutický výcvik mezinárodního

Psychické a tělesné zdraví je spolu velmi úzce propojené a podle toho bychom měli v péči o sebe i postupovat. Úzkostné poruchy a deprese často souvisí právě s kardiovaskulárními obtížemi a obezitou. A stejně tak je tomu i naopak, neboť kardiovaskulární obtíže a obezita se může podílet na vzniku a rozvoji zmíněných duševních onemocnění. Právě proto v podcastu hovoříme o následujících tématech:

Hosté:

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP), a následně i mezinárodní psychoterapeutický výcvik u International Association for Analytical Psychology (IAAP), kde obdržel status jungovského analytika. V rámci ČSAP působí jako výcvikový analytik a supervizor. Profesní zkušenosti získával v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde působil na sexuologickém oddělení a oddělení pro léčbu závislostí. V roce 2007 nastoupil do krizového centra RIAPS, kde v letech 2011 až 2018 pracoval jako vedoucí centra a školitel v postgraduální přípravě kolegů v oboru klinická psychologie. Od roku 2019 působí ve vlastní psychoterapeutické praxi. Profesně se zaměřuje převážně na problematiku krizové intervence a psychoterapii úzkostných poruch, zejména posttraumatické stresové poruchy. V tomto ohledu jej ovlivnil absolvovaný certifikovaný výcvik v psychoterapeutické metodě EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing).

S Tomášem Holcnerem se v podcastu nejprve věnujeme životu a dílu C. G. Junga (1875 – 1961). Následně se seznamujeme s charakteristickými prvky analytické (jungovské) psychoterapie, mezi něž patří symbol, stín, sen či archetyp. Právě ty jsou důležité při práci na propojení naší vědomé a nevědomé podstaty v jeden funkční celek. V praxi to znamená plnější prožívání života a jeho vnímání v pestřejší a plastičtější podobě.