HOVORY O DUŠI

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠Platóna⁠⁠ a ⁠⁠Aristotela⁠⁠, ⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠Aischyla⁠⁠, ⁠⁠Sofokla⁠⁠ či ⁠⁠Eurípida⁠⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠Universität Zürich⁠⁠, ⁠⁠Duquesne University⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠a ⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Masarykovy univerzity v Brně, ale také adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na lékařské fakultě absolvoval též doktorské studium lékařské psychologie a psychopatologie. Prošel výcviky v katatymně imaginativní psychoterapii, v psychoterapii zaměřené na přenos a v psychoanalýze. Působí jako vedoucí klinický psycholog a psychoterapeut na Klinice adiktologie a odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se zaměřuje na strukturu a fungování osobnosti, dále na rozšířenou dimenzionální diagnostiku poruch osobnosti, včetně psychoanalyticky orientované strukturální diagnostiky osobnosti v adiktologii. Společně s Kamilem Kalinou a Ondřejem Pěčem je autorem publikace Poruchy osobnosti 21. století: Diagnostika v teorii a praxi, kterou vydalo nakladatelství Portál, a za níž obdržel Národní psychiatrickou cenu profesora Vondráčka.

V podcastu hovoříme o projevech a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti, které jsou stále jedněmi z nejvíce stigmatizovaných poruch soudobé psychiatrie. Přitom nějakou z forem poruch osobnosti různé závažnosti trpí přibližně 50 % lidí, vyhledajících psychoterapeutickou pomoc. Společně s Karlem Rieglem nejprve hovoříme o mýtech spojených s poruchami osobnosti, abychom se následně podrobněji věnovali osobnosti, tedy temperamentu, charakteru, identity, systému morálních hodnot a myšlenkových procesů. A samozřejmě symptomům a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠Platóna⁠ a ⁠Aristotela⁠, ⁠lékaře Hippokrata⁠, ale také autorů tragédií ⁠Aischyla⁠, ⁠Sofokla⁠ či ⁠Eurípida⁠.

Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠Universität Zürich⁠, ⁠Duquesne University⁠ v Pittsburghu a ⁠Université de Lausanne⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠. Je autorem knih ⁠Fenomén duševní poruchy⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠Akademie věd České republiky ⁠a ⁠Japan society for the promotion of science⁠. Partnerem podcastu je ⁠Nakladatelství Portál⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.

Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.

Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.

Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Kristýna Haluzíková Bušková, absolventka magisterského studia psychologie na University of Glasgow, ale také sociální a vývojové psychologie na Cambridge University a klinické psychologie na University of Nottingham. Její disertační práce se zabývala dopady politické perzekuce jednotlivců a rodin v 50. letech minulého století na jejich psychiku. V letech 2017 až 2019 pracovala ve Výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Na základě výzkumu napsala s kolegy monografii Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem traumatu, jeho individuálních, rodinných a společenských aspektů. Specializuje se na poruchy citové vazby a jejich spojitost s traumaty rodičů a jejich dětí. S Kristýnou Haluzíkovou Buškovou nejprve v podcastu hovoříme o vazebném systému (attachmentu), který se po narození aktivuje a rozvíjí mezi námi a naší primární vztahovou osobou, nejčastěji matkou. Jeho cílem je zabezpečení našeho přežití, poskytnutí pocitu bezpečí a možnosti postupně objevovat vnější svět. V rámci rozhovoru se poté detailněji zaměřujeme na poruchy zmíněné vztahové (citové) vazby, které později mohou vyústit v četná duševní i somatická onemocnění. Z duševních se nejčastěji jedná o posttraumatickou stresovou poruchu a s ní spojené úzkostné poruchy, deprese, ale také poruchy osobnosti.

Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je předsedou České psychoterapeutické společnosti, působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně a je autorem programů průkopnického programu Mindwell. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií.

S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.

Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl, kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál.

Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.

Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů, která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým.

Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů, kde vede podpůrné služby.

Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.