
Sign up to save your podcasts
Or


Jak velmoci získávají vliv díky sportu a videohrám? Jak souvisí Saúdská Arábie s videohrou Sims - simulací reálného života? A jak si autoritářské režimy kupují naši pozornost tím, že pořádají velké sportovní události? V debatě Respektu o tom v Olomouci mluvila Magdaléna Fajtová s videoherním novinářem Jaromírem Möwaldem z Radia Wave a fotbalovým novinářem z deníku Sport Bartolomějem Černíkem.
Výtah Respektu: Téměř čtyři desítky mezinárodních organizací musí do konce týdne opustit Pásmo Gazy a ukončit v něm svou činnost. Týká se to například Lékařů bez hranic či organizace CARE. Důvodem jsou nové izraelské předpisy, které neziskovky zavazují k uvádění jmen zaměstnanců, což ale některé odmítají. „Nechtějí to dělat z bezpečnostních důvodů. Obávají se, že by na ně mohli cíleně útočit. Už za války spousta humanitárních pracovníků umírala, protože docházelo k útokům ze strany izraelské armády i na místa, kde lidé dostávali humanitární pomoc, jídlo, a tak dále. Nechtějí pojmenovávat konkrétní lidi a dávat jim terč na záda," říká ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová. Jaká je v Pásmu Gazy humanitární situace několik měsíců po uzavření příměří, které je však porušováno? Jaký je plán na obnovu palestinského území, která má podle AP vyjít na v přepočtu skoro bilion a půl korun?
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.
Výtah Respektu: Ve Strakově akademii se uskutečnil kulatý stůl k tématu odškodňování obětí nucených sterilizací. Jde o jednu z nejtemnějších kapitol moderní historie našeho zdravotnictví. Ta započala už v minulém století, v komunistickém Československu, přičemž poslední případ známe z roku 2007. Přestože původně stát počítal s tím, že se k odškodnění přihlásí 400 obětí, doposud ministerstvo zdravotnictví obdrželo 2639 žádostí. Některé z nich jsou ale opakované. Odškodnění se zatím dočkalo 1155 žen a stát tak vyplatil téměř 360 milionů korun. Podávat žádosti je možné do 4. ledna roku 2027. Proč v Československu k nuceným sterilizacím docházelo? Jaká byla cesta k odškodňování obětí? A jak se pracuje s rozpočtem, když byl odhad počtu obětí lichý? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Markéta Plíhalová.
Ženy XYZ #33: Technologie zde prý vítězí nad přírodou i společenskými tlaky. “Social freezing”, jak se říká metodě odebrání, zmrazení a uložení vajíček z jiných než zdravotních důvodů, má ženám umožnit těhotenství v pozdějším věku za použití jejich “mladších” oocytů. Jenže zdaleka nejde o zaručenou cestu k dítěti, jak se někdy tváří komerční poskytovatelé této služby, kteří se tak ocitají v podezření, že vydělávají na panice žen z tikajících biologických hodin. Nebo může zmražení vajíček ženy naopak uklidnit, že je mateřství nemine, i když právě nemají vhodného partnera? O rizicích i přínosech této metody diskutovaly ve 33. díle feministického podcastu redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.
Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.
Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?
„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.
Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.
Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková.
Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt
Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.
Dělníci kultury #43: V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners