
Sign up to save your podcasts
Or


Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.
Výtah Respektu: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavního soudu, který tak zamítl návrh víc než dvou desítek senátorů na zrušení právní úpravy. Vadilo jim, že je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Kritizovali také, že šlo o protiústavní přílepek. Paragraf chce navíc zrušit i vládní koalice, která to má i v programovém prohlášení. Podle Ústavního soudu však o přílepek nejde a zdůraznil navíc, že jde o obranu demokracie. V Česku navíc v lednu došlo k prvnímu využití paragrafu, kdy policie obvinila muže z neoprávněné činnosti pro cizí moc, konkrétně pro čínskou zpravodajskou službu. Nevyužívají ale stejný argument i v autoritářských zemích? Proč má vlastně vládní koalice s tímto paragrafem takový problém? A v čem je verdikt klíčový? V další epizodě Výtahu Respektu odpovídá Jaroslav Spurný.
Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí.
Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř z Motoristů se v pondělí nedostavil do pražského divadla Palace, kde na něj čekali umělci a umělkyně, kteří naopak odmítli jeho pozvání na rezort s tím, že vhodnější je debatovat veřejně. Klempíř namítal, že se s nimi chtěl bavit o kultuře, nikoliv o politice, a do divadla odmítá přijít nejen kvůli jednání vlády, ale také proto, že by byl v defenzivě. Dá se jeho pozvání vnímat jako vstřícný krok, nebo je to jasné pozvání na kobereček? Je dobře, že moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka na ministerstvo nakonec šli? Proč se vůbec Oto Klempíř setkal se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a jaké finanční škrty čekají tuzemské kulturní instituce? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Jan H. Vitvar.
Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.
Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě.
„Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.
V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb."
Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.
Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24
Další poslech a čtení k danému tématu:
Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)
Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)
Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se tento týden začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho předložila se schodkem 310 miliard korun. Přesto ministerstva budou muset ve svých rozpočtech škrtat. To ostatně avizoval i ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů, podle kterého to pocítí především neziskové organizace zaměřující se na enviromentální témata či oblast podpory lidských práv a občanské společnosti v zahraničí. Kolik neziskovky doposud od státu dostávaly, kolik mu naopak dávaly a co se má změnit? Proč vůbec ANO, SPD a Motoristé jdou proti neziskovým organizacím? A mohla by je zachránit Evropská unie? V pondělní epizodě odpovídá František Trojan.
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je vuplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:
filmy Marie Lukáčové Orla a Ryana Cooglera Hříšníci
návštěvu Martiny Šimkovičové u Oty Klempíře a protestní výstavu Slobodná národná galéria. Príbeh jedného zápasu (GHMP)
divadelní představení K sobě (Kulturní stanice Galaxie)
knihu a výstavu Devade. Architektura Prahy mezi přístností a diskotékou (IPR, CAMP)
knihu a výstavu Argonauti ideálu. Liberecká výtvarná scéna první poloviny 20. století (Arbor Vitae, Galerie Lázně Liberec)
promítání pásma avantgarních československých filmů na festivalu v Rotterdamu
výstavu Dagmar Ultzenové a Františka Štorma Rozkvetlý smutek (Galerie Recesse)
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík.
Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.
Vládneme, nerušit #46: Uplynulý týden se nesl ve znamení jednání o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Opozice jej vyvolala poté, co prezident Petr Pavel zveřejnil komunikaci mezi ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou a poradcem hlavy státu Petrem Kolářem, kterou označil za vydírání. Situace přinesla do veřejného otázku, zda má Babiš situaci pod kontrolou a zda je silným či slabým předsedou vlády. To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.
Výtah Respektu: Je tomu víc než rok, kdy v Sýrii padl režim Bašára Asada, který uprchl do Moskvy. Po skoro čtrnácti letech tak v zemi skončila občanská válka. Do čela země se postavil bývalý vůdce HTS Ahmad Šara, který se snaží zbavit nálepky extremisty a usiluje o sjednocení země i obnovení diplomatických vztahů se Západem. V lednu Sýrii navštívila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Poválečný vývoj a snahy o sjednocení však komplikují vztahy s některými menšinami, třeba s alavity nebo s Kurdy. A právě konflikt s druhými jmenovanými je jedním z nejkomplexnějších bodů syrské krize. Syrští Kurdové totiž dlouhodobě usilovali o plnou autonomii. Šara zase o sjednocení Sýrie. V lednu tak několik týdnů trvaly boje, které vyústily v klíčovou dohodu, kterou se Kurdům rozplynul sen o autonomii, ale vůbec poprvé získali oficiální kulturní uznání. Jaký je na tom zájem Turecka, USA i Evropy? A je to krok k demokracii v Sýrii? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.
From the publisher's feed
Ranked by our users in the last 21 days

1 Listeners

37 Listeners

30 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

3 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners