Vltava

Saša Michailidis se ptá ilustrátorky, grafičky soustředící se hlavně na tvorbu her a komiksů, pedagožky Jany Kilianové a herní designérky, mentorky, pedagožky Lenky Krsové. Sexistické narážky nebo vůbec zpochybňování pracovní kompetence. Nejen to doprovází ženy, které si zvolily profesi ve videoherním průmyslu. Jaké je postavení žen v herní kultuře? Jak se proměňuje přístup k nim obecně ze strany společnosti ale hlavně ze strany pracovních kolegů i kolegyň?

Sedím v křoví ve Čtverečku. Čtvereček je park, který sousedí s naším vinohradským činžákem. Dvě řady pámelníků, na kterých dokvétají bíločervené tuhé kvítky, lemují asfaltovou cestu. Kolem jsou vysazené záhony povadlých tulipánů... Nevím, co na nich kvete v létě, možná afrikány. Mezi záhony se rozkládá víc obdélníková než čtvercová plocha sluncem sežehnuté trávy.

Jak, čím a hlavně proč nás dokáže umění pobouřit? A co nám naše rozhořčení říká o umění, kultuře, společnosti, ale také o nás samotných? Český rozhlas Vltava ode dneška uvádí novou podcastovou sérii Umění pobouřit. V šesti epizodách si připomeneme výrazné umělecké kontroverze. Zamyslíme se i nad tím, co v umění šokovalo dříve a co budí vášně dnes.

Kdo se ve výtvarném díle smí odhalit? A kdo se může dívat? Poslechněte si první díl série Umění pobouřit. O proměnách vnímání odhaleného lidského těla debatují historička umění Milena Bartlová a filozof jazyka, Tomáš Koblížek.

Autor kultovních knih Kniha o Jizerských horách, Chvály Zadní země nebo Karpatské hry vypráví o své lásce k ptákům a výpravách po slovenských a rumunských horách, vzpomíná na místa a okamžiky, kdy se člověk stává součástí vesmíru. Mluví také o tom, jak je důležité vést mladé lidi k samostatnosti.

I když žije od deseti let v Americe, kde vystudovala několik prestižních škol, Českou republiku stále považuje za svou domovinu. V devatenácti letech zjistila, že je třetí generací přeživších Romů v holokaustu a jejím snem je vznik komunitního romského centra v New Yorku. Kolik v této megapoli žije Romů? Čím to, že mluví lépe romsky než její matka? Jakou sílu má i v léčbě vývojových poruch hudba? A jak vnímá současný český jazyk? Ptá se Renáta Spisarová.

Kdy jste naposled řekli o někom něco pěkného? Kdy jste naposled mluvili o někom hezky? Vím, pláč nad hrubnutím veřejného diskurzu není nijak nový: podobá se odvěkému láteření na mladou generaci, která už zdaleka není tak odolná, pracovitá, uvědomělá ani uznalá, jako jsme byli my, aktuální staří.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.