Vltava

Metafyzická malba IV: Georges Rouault, expresionista duchovní, katolík bloyovský, člověk laskavý.

V povídce Valdštejnova zpověď zastihneme Albrechta v předsmrtném rekapitulování vlastního života. Poslechněte si Historickou povídku!

Saša Michailidis se ptá hostů na to, jaké kulturní vyžití nabízí za poslední dva roky, kdy je ve funkci prezidenta Petr Pavel, areál Pražského hradu. I muzea si zvykají na umělou inteligenci. AI promění profesi kurátora i badatele, průvodce a kustody ale nenahradí. Jak uvažovat o vegetaci neboli zeleni ve městech? Proč se města neobejdou bez krajinářských architektů?

Práce v rozhlase je mu profesně nejbližší. Jako režisér se snaží vlámávat do duší lidí skrze dramatické postavy. „Když hru slyším, musím ji i vidět,“ říká ve Vizitce. „Když vizualizace nepřijde, tak vím, že je něco špatně.“ Jak to, že v něm tiká Krakatit neustálých pochyb? Jak se mu četly Letnice Miroslava Hlauča? A proč je dnes dabing počítačová hra na hubu? Ptá se Karolína Koubová.

Zemřel papež. O Velikonocích. Zemřel papež, který výrazně změnil styl starobylé instituce, kterou reprezentoval. A tím i instituci samotnou. Jak dalekosáhlá tato změna bude, ukáže budoucnost. Zemřel člověk, který svou opravdovostí, autentickou snahou přispět k spravedlivějšímu světu oslovoval lidi daleko za hranicemi církve.

Knihou roku 2025 se staly Letnice Miroslava Hlauča, které jsou zároveň Debutem roku. Právě s tím asi počítala porota v kategorii próza, která Literu udělila J. A. Pitínskému za sbírku povídek Domácí potřeby. Dvě Litery byly uděleny posmrtně, v kategorie poezie zvítězila Ahava Tomáše Tomáška, v kategorii humoristiky komiks autora s pseudonymem Albrecht Smuten nazvaný Kapitán Chemo.

Saša Michailidis se ptá vedoucí oddělení kanceláře architekta města Ústí nad Labem Barbory Havrlové a městského architekta Kuřimi a krajinářského architekta z Velkého Meziříčí Petra Veličky. Zeleň ve městech: někde ustupuje nové výstavbě, výjimečné nejsou ani spory mezi vedením měst a městských částí s odborníky na zeleň či památkáři. Nedávno jsme sledovali spor o lípy u Letohrádku Královny Anny v Praze. Proč města potřebují krajinářské architekty?

V projektu Negativy z popelnice oživuje zapomenuté staré negativy. Sbírka už čítá na milion záběrů. Nejen za dlouhodobé archivování a skenování negativů získal ocenění Osobnost české fotografie 2024. „Fascinuje mě, že s dnešní technikou dokážu získat fotku, která je kvalitnější, než ji sám autor vytvořil,“ říká ve Vizitce. Jaké procento negativů je odpad nepovedených snímků? A proč má stále pocit, že objevuje poklad? Ptá se Ondřej Cihlář.

Některé příběhy jsou věčné. Čekám na jeden z nich. Koukám do bedny, jak jsme kdysi říkali televizi. Dneska je to spíš placka, ale vejde se toho do ní daleko víc. V dobách, kdy tenhle geniální vynález teprve začínal, zaznívaly úvahy, co nám přinese, a co naopak odnese.

Jen málokomu mohla uniknout kauza obřího billboardu, který se minulé léto objevil na Václavském náměstí a který je učebnicovým příkladem rasistické propagandy. Dílo vytvořené jednou z politických stran zahrnovalo podobiznu muže černé pleti s mačetou a nápis hovořící o „chirurzích z dovozu“.