Vltava

V posledních několika desetiletích jsme žili v době velkých fúzí. Spojovaly se velké firmy, automobilky, banky, filmová studia, aerolinky, giganti v oboru informatiky i těžby ropy. Úspory z rozsahu, optimalizace, synergie a celý tenhle žargon, ve kterém se nevyznám. S nástupem a postupným šířením jednotného globálního trhu zmizelo ze světa nejen mnoho tradičních značek, ale také řada lokálně specifických jevů.

„Je sechs hodin.“ „Jsme s vámi, buďte v duchu s námi.“ To jsou věty známé z rádia při Pražském povstání v roce 1945. „Země byla naladěná, že už se něco bude dít. Náš rozhlas byl jediný v Evropě, který dokázal udržet vysílání po celou dobu osvobozování,“ říká Tomáš Dufka ve Vizitce. Jak v květnu 1945 dokázal rozhlas nevypnout? A jak se lišilo vysílání tehdy a v srpnu 1968? Ptá se Karolína Koubová.

Sedím v prázdném vagónu. Vyzutý s nohama na protějším sedadle. Do kupé vrazí slečna s kufrem v elastických legínách. „Mám sem místenku,“ ukáže na místo, kde odpočívají mé nohy. Nevěřícně na ni pohlédnu: „Vždyť je celý vagón prázdný!“

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Když bylo v roce 1938 rozhodnuto o osudu pohraničí, osada Pasovary čítala pouze tři domy. Ačkoliv bylo místo tak málo osídlené, žili zde jak vlastenci, tak kolaboranti. Jak výstižné je pro tento příběh pořekadlo „pro dobrotu na žebrotu“.

Saša Michailidis se ptá grafické designérky Barbory Kramné a vedoucího Ateliéru průmyslového designu na UMPRUM, designéra Ivana Dlabače. Od roku 2008 se vypisuje mezinárodní soutěž Národní cena za studentský design. Poslední vítězkou hlavní kategorie je Barbora Kramná, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity. Jak se vychovávají tuzemští talenti v oboru designu? Jaké podmínky mají během studia a posléze možnosti uplatnění v praxi?

Námět ke svému úspěšnému pozdnímu debutu Letnice měl v šuplíku přes třicet let. Vedle psaní pracuje ve farmacii, kterou vystudoval. „Exaktní a umělecký svět se nikterak nebije,“ říká ve Vizitce. „Magičnem pak vyplňujeme v životě místa, na které exaktnost nestačí.“ Jaký veškerý smysl má v našem životě literatura? Proč je slovo terapie? A o čem bude jeho další kniha? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 14. 2. 2025.

Kdyby mi ten vzkaz neposlal, mluvil bych dnes o tom, co hrozivého se mi zjevilo v koruně nebohého javoru, který letos zase obrazil dvoumetrovými výhony, protože ho roky špatně stříhám. Dělám si z něj vrbičku, jak mi jednou řekl nějaký cizí zahradník.