Vltava

Saša Michailidis se ptá překladatelky z němčiny Michaely Škultéty a překladatele z angličtiny Lukáše Nováka. Při Noci literatury budete moci opět osobně posoudit kvalitu překladů do češtiny. Co odlišuje lidský překlad od strojového? Jak může AI změnit práci překladatelů i to, jaké knihy se vůbec budou překládat?

Patří k nejvýznamnějším popularizátorům rumunské a moldavské literatury u nás, za což od rumunského prezidenta obdržela vysoké státní vyznamenání. Stojí mimo jiné za překladem thrilleru z geograficky a politicky komplikované oblasti Podněstří od Alexandra Popesca, která v Česku zaznamenala znamenitý ohlas a předčítalo se z ní i na festivalu Noc literatury.

Pro ty, kdo vltavské Ranní úvahy poslouchají z éteru, připomínám, že na webu Českého rozhlasu jsou dostupné také v písemné podobě a jsou opatřené titulky stejně jako novinové fejetony. Můj dnešní příspěvek je nadepsán „Vítrný medvídák“ a čtenáři si při jeho spatření možná pomysleli, že se v nadpisu vyřádil internetový šotek, anebo povytáhli obočí nad mou soudností.

Saša Michailidis se ptá filmové publicistky Hedviky Petrželkové a uměleckého ředitele KVIFF Karla Ocha. Neznámá žena, to je vítězný film benátského festivalu. Ale tentokrát nešlo jen o nejlepší snímky. Mezi nejdiskutovanější témata patřili Elon Musk, Rupert Murdoch, CIA a Chile, Gaza, televizní voyeurismus nebo moc technologických miliardářů.

Vladimír Krátký vypráví o inspiraci svými studenty, svém prvním uhranutí divadlem i o nedávno obdrženém ocenění Nadace Život umělce Master Prix za celoživotní přínos kultuře.

Zaměřuje se na současnou morální a politickou filozofii. V podcastu Promyslet Havla mluví o tom, že demaskování lží je dnes složitější než za Havlových časů. Je také autorem populárně naučné knihy Liberálové a ti druzí. „Každý člověk má svoji teorii života a vztahu k ostatním i společnosti a ten hlavní rozdíl je, jestli se tu teorii snažíme explicitně pojmenovat, anebo ji máme uvnitř sebe a nikdy ji neverbalizujeme,“ konstatuje ve Vizitce.

Letos jsem měl příležitost podílet se na knižním projektu, který se zabývá československými cestovatelskými plakáty. O co jde? S rozvojem cestování, turistiky, ale také s potřebami mezinárodní reprezentace nové republiky se od začátku 20. století formuje specifický žánr plakátu, jenž vybízí k návštěvě všemožných míst naší země.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Psychologická sonda do lidského nitra vášnivé dívky, která vyrůstala bez matky. Povídka dokládá překvapivý prozaický talent autora, obávaného kritika, který měl zásadní formativní vliv na generace českých spisovatelů.