Amerikanistka zaměřující se na iberoamerický region popisuje aktuální situaci na Kubě, v jejich vodách, i ve vztahu ke Spojeným státům. Sama do největší karibské země v poslední době jezdí kvůli výzkumu česko-kubánských vztahů. „Čeští hispanisté, kteří v šedesátých letech vycestovali na Kubu, vzpomínali na to, že tam například poprvé četli Kafku. Represivní začíná být Castrův režim směrem k umělcům a intelektuálům až začátkem sedmdesátých let,“ konstatuje ve Vizitce.

Zemi, která se posledních sto let nazývá Írán, známe z historie jako Persii. Je to historie dlouhá nejméně pět tisíc let a je plná kulturního, uměleckého, náboženského a duchovního bohatství. Země je to veliká, ne všichni z více než 80 milionů Íránců jsou Peršané a už vůbec nejsou Arabové, i když od středověku zde převažuje islám.

O Pesachu, rozdílných způsobech jeho slavení v jednotlivých židovských komunitách i přesazích a duchovních významech tohoto svátku bude v dnešním Krédu mluvit Matěj Senft se svými dvěma hosty: ředitelkou Lauderových škol Terezou Váňovou a religionistou Alešem Weissem.

Francisco Goya jakožto metafyzický tvůrce, sakrálním námětům navzdory. Jak to, že unikl inkvizici?

Vzpomínka z mládí nutí českého intelektuála pročítat denně bulvární vídeňský list.

Saša Michailidis se ptá hostů na budoucnost Národní galerie Praha poté, co byla odvolána ředitelka Alicja Knast. Cena literární kritiky předána, na vyhlášení Magnesia Litery čekáme, známe ale nominace. Jaké jsou tendence na české literární scéně? Banksyho identita odhalena, co pro streetartové umělce znamená anonymita? A mladí lidé a jejich představy o kultuře.

Ještě před vznikem prvních velkých civilizací lovili lidé na jihu Arábie velké mořské predátory – a zřejmě na nich stavěli i svůj jídelníček. Překvapivý objev z lokality Vádí Nafún, za kterým stojí tým Archeologický ústav Akademie věd, přepisuje dosavadní představy o životě v neolitu. Jak se z kostí a zubů dá vyčíst nejen strava, ale i pohyb lidí v krajině? A co nám nejstarší megalitický hrob v regionu prozrazuje o jejich rituálech i každodennosti?

Od loňska má stálé angažmá v Městských divadel pražských, zároveň tento čerstvý absolvent DAMU už od sedmnácti let hraje v nezávislém souboru Geisslers Hofcomoedianten. „Geisleři jsou moje srdeční záležitost, v městských se zase dělá činohra moderním způsobem, přišlo mně zajímavé stát se členem právě tohoto souboru,“ vysvětluje ve Vizitce. Má zálibu v cizích jazycích i v historii a říká, že je pro něj zásadní ztotožnění se s postavou.

Roku 1956, právě před 70 lety, natočil švédský režisér Ingmar Bergman kultovní film Sedmá pečeť, ve kterém vystupuje postava smrti. (Přesněji řečeno smrťáka, v germánských jazycích totiž tato bytost má obvykle pohlaví mužské.) Hraje tu šachy s rytířem Antoniem Blockem, vracejícím se z nepříliš uspokojivé křížové výpravy do Svaté země.