Vltava

Po titulech Do tmy, Ke dnu a Před povodní vychází nový román Vypravěč spisovatelky Anny Bolavé. Jak na psaní řečovické trilogie autorka vzpomíná a v čem na ni navazuje? Anna Bolavá o své tvorbě hovoří ve vltavské Mozaice. Poslechněte si celý rozhovor a večer a od 18:30 si nenechte ujít četbu na pokračování z prózy Ke dnu.

Ono se to řekne, zařizovat věci. „Vyrazím z práce dřív, jen ještě cestou něco zařídím,“ hlásíte večer předtím; a večer potom se vrátíte dávno po zprávách, ulítaní, upocení a s pocitem, že vás to „něco“ zase dostalo. „Jen ještě“ se zpravidla vyzvedávají děti z družiny, sjede se s autem do myčky, zaskočí se pro papír na úřad a recept k doktorovi nebo se někde vyzvedne objednávka z e-shopu.

Saša Michailidis se ptá architektky a spolupracovnice Vltavy Pavly Melkové a sochaře, autora projektu Vetřelci a volavky, kulturního publicisty Pavla Karouse. V pražském Karlíně doplňuje developerskou zástavbu socha obří nahé ženy, dílo Davida Černého. Socha přilákala ke komerční novostavbě pozornost médií. Jak kvalitní může být korporátní umění? Co od něj očekáváme a jakou roli má plnit ve veřejném prostoru?

Patří mezi nejtalentovanější filmaře mladé generace. Inspiruje ho realita a kauzy, které vzbuzují dilema etického rázu, a snad i díky tomu vzbudil jím režírovaný seriál Pět let velký ohlas. „Díky této práci jsem si uvědomil, že sexuální násilí je běžnější fenomén, než si myslíme,“ řekl Damián Vondrášek ve Vizitce, kam jej pozval Ondřej Cihlář. Mluvili spolu ale také třeba o spolupráci s pedagogem a režisérem Bohdanem Slámou.

Poslední pěkné dny. Jasné nebe, pořád ještě oslňující a teplé paprsky slunce, ale ve stínu už chladný dotek blížící se zimy. Ptačí árie na rozloučenou, stejně jako bzukot hmyzu, naposled letos omámeně vylákaného ze svých skulin a skrýší. Světlo chvílemi skoro jarní, ale vůně jednoznačně patřící podzimu.

Absolvovat úspěšně přijímací zkoušky na prestižní výtvarnou školu je náročný úkol. Jaké předpoklady, znalosti a talentovou výbavu by měl úspěšný uchazeč mít? Jak se liší přístup pedagogů v různých ateliérech? O tom všem je nový observační dokument Adély Komrzý a Tomáše Bojara s názvem Zkouška umění, který půjde do kin v listopadu. S Adélou Komrzý a vysokoškolskými pedagogy Kateřinou Olivovou a Vladimírem Kokoliou si v ArtCafé povídá Alžběta Žabová.

Filmaři Tomasz Wiński, Šimon Holý a Tereza Vejvodová stojí za manifestem Nová česká intimita. Kritizují v něm současnou úroveň tuzemské filmové tvorby, ale zároveň se snaží přijít se svou představou, co by měly splňovat jejich snímky. Je proměna české kinematografie reálná v současném systému produkce? Lze točit autentické filmy i za málo peněz? Saša Michailidis si povídá s režisérkou Terezou Nvotovou a producentem Jiřím Konečným, kteří se k manifestu nepřipojili.

Jakub Roztočil vyrůstal v Českém ráji na chalupě s masivním dřevěným stropem. Se sestrou si vyprávěli, co v rozpraskaných trámech vidí. Fascinace možnostmi imaginace a interpretace mu zůstala, stejně jako fascinace letokruhy a jejich opakováním. Repetice, rytmus a běh přírody jsou základní stavební kameny Roztočilovy tvorby, již je možné vidět v galerii Pro Arte a zakrátko i v humpolecké 8smičce. V rozhovoru s Markétou Kaňkovou došlo i na moment, kdy Jakub spatřil UFO.

Zašel jsem tuhle do knihkupectví, abych zjistil, že oddělení, které jsem kdysi navštěvoval, se scvrklo na jeden ošuntělý regál. Trochu mě to překvapilo, protože je to velký obchod s tisíci knih. Údiv ale nebyl namístě. Řeč je totiž o sekci poezie, a já přece žiju ve věku zcela jiných žánrů.

Saša Michailidis se ptá grafického designéra Lumíra Kajnara a Michala Nováka, kreativního a marketingového ředitele Czech Promotion. Škoda Auto upravuje své logo, zavedenou vizuální identitu mění po třiceti letech. Jak velké riziko nebo výhoda může být změna loga u takto zavedených značek? Co takový vývoj úspěšného loga obnáší? Nakolik známé jsou české značky a jejich vizuální identita na mezinárodním trhu?