Zní to jako opravdický apríl – do Českého rozhlasu nastoupil jako zvukový designér v nejtužším covidu 1. dubna roku 2020. Pracuje na výsledné podobě rozhlasových her, zvuky občas nabírá i doma ve vaně. K tomu stále komponuje, zajímá se o vztah historie a současnosti a posluchače zve na operu z prostředí lyžařského vleku, kterou je možné prožít 29. června ve Skiareálu Palkovice. Vizitku Miroslava Tótha připravila Renáta Spisarová.

Výstava s názvem Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy se věnuje roli fotografie v postmediální době. Návštěvník se setkává s odlišnými formáty od objektů až po mobilní aplikace. Hosty ArtCafé Jitky Kostelníkové je autorka konceptu kurátorka Jitka Hlaváčková, fotografka a spoluzakladatelka ScreenSaverGallery Barbora Trnková a teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka Andrea Průchová Hrůzová.

Saša Michailidis mluvil se svými hosty o tuzemském streetartu a graffiti, ze kterého už je byznys, což dokazuje festival Wall Street Prague. Profesionální i nezávislá divadla končí sezónu ještě ovlivněnou covidem, některá možná čeká krach. Současní komiksoví ilustrátoři nabízejí nové příběhy Rychlých šípů, sešity se hodí na cesty. Před 80 lety zahynuli parašutisté, kteří zaútočili na Heydricha, připomněli jsme filmová zpracování Operace Anthropoid.

Na konci 90. let byl Berlín pro Čechy nejdostupnějším velkým městem, kam se dalo jezdit za kulturou. Richard Bakeš a spol. tam při procházkách mapovali prostory, o kterých nebylo jasné, zda slouží jako bar anebo jako galerie. Jako místa setkávání každopádně fungovala bezvadně – a inspirace pro pražskou galerii Berlínskej model byla na světě. O deseti letech existence prostoru i o angažovanosti výtvarného umění mluvil Richard Bakeš ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Prší. Roztahuju deštník. Šlapu mokrou trávou na zastávku na konci malého městečka. Velké Losiny, kde bydlím, jsou přibližně stejně velké jako rakouský Grafenwörth, kam mířím. Mám na zádech batoh a ve čtečce dost čtení. Cesta bude trvat asi osm hodin. V Šumperku přesednu z autobusu na rychlík Bouzov do Brna. Zvolna projíždí Hanou, míjí místa, která se jmenují Pivín, Nezamyslice, nebo Hněvotice. Jako vždycky má tenhle pomalý rychlík zpoždění.

Existují dvě místa, kde se Jakub Ráliš cítí jako doma: v Olomouci a v Norsku, kam se snaží jezdit několikrát za rok. Studoval filozofii a judaistiku, lásku k vědě a kultuře propojil během šéfování festivalu Academia Film Olomouc a teď se svůj neortodoxní přístup ke vzdělávání snaží uplatnit coby ředitel Vlastivědného muzea Olomouc. Jeho velkým tématem v životě i v práci je otázka kořenů a paměti člověka i místa. Také o tom mluvil ve Vizitce s Michalem Burešem.

Proč jsou pro nás tak důležité rodinné vztahy? Jak nás definují? Jak nás predestinuje místo, z něhož pocházíme? O tom všem píše italská spisovatelka Donatella di Pietrantonio, která v rozhovoru prozrazuje, jak došla ke svému stylu a proč je podstatnější dojem z prostoru a situace, než samotný popis.

Na skále hrad, pod ním zámek a kolem pár úzkých uliček středověkých domků. Kavárníci vystěhovali své stolky na chodník, nabízejí doma dělané dorty, v gotickém kostelíku středověká freska, zvon odbíjí poledne. Jsme v obci Kronenburg v nejzápadnějším Německu, v kraji Eiffel, tvořeném vápencovými skalisky, sopečnými krátery vyplněnými vodou a břidličnými usazeninami.

Květinářství Plevel vznikalo jako umělecký projekt, Efemér zase vznikl z nápadu pracovat s květinami ekologicky a s jinou estetikou, než bylo u řezaných květin běžné. V čem spočívá ekologické květinářství? Jak to vypadá, když se ze zahrádkaření stává umělecký projekt? O květinách a umění si povídá Agáta Hrnčířová se zakladatelkami projektů Plevel a Efemér Beatou Melka Alexovou a Lucií Králíkovou. Plán na poutní queer zahradu představuje umělkyně a pedagožka Barbora Lungová.

Saša Michailidis mluví s Romanem Šantorou ze Skautské nadace Jaroslava Foglara a kreslířem komiksů Nikkarinem. Nakladatelství Albatros začalo znovu vydávat sešity Rychlých šípů – původní komiksy doplňují nové příběhy ze současnosti. Snahou je zdůraznit význam přátelství a pobízet děti k aktivnímu způsobu života tak, jak to parta Rychlých šípů vždycky dělala. Proč dbát na jejich odkaz? A kdy se animovaný Rychlonožka proběhne po televizní obrazovce?