Vltava

Nejen Vltava skýtala Pražanům možnost smočení v horkých dnech. Koupaliště a plovárny rostly i na jejích přítocích, potocích, rybnících a přehradních nádržích. Bývalo jich požehnaně, a mnohá slouží svému účelu i dnes. Některá z nich se ani příliš nezměnila. Pokud se na ně vydáte, ocitnete se tak trochu ve starých časech. Ve spojení s přívětivým sluncem a osvěžující vodou to budou příjemné výlety.

Prý už se v těchto dnech nezdravíme „ahoj“, ale vyhrknutým „nechceš cuketu?“. Píší to sociální sítě a nasvědčuje tomu také zkušenost. Sama jsem teď už pár cuket dostala. Ale protože je mám ráda, a navíc mi připomínají pohádkové dračí hlavy donesené jako důkaz přízně princezně, nic na tenhle zvyk nenamítám.

Slouží P. Václav Snětina.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Jak se vypráví neverbální příběh na vertikálním laně? Jak předat téma depresí a úzkostí pomocí vzdušné akrobacie? Co vznikne, když se akrobatka inspiruje dokumentárním divadlem? Svůj autorský přístup k novému cirkusu a zkušenosti s přípravou sólového autorského představení přiblíží Lenka Švolíková, Klára Hajdinová a Eliška Brtnická. Moderuje Hanka Malaníková. E-mail: [email protected].

První procházku zorganizoval Petr Ryska po dlážděných zákoutích Nového Světa – a už tehdy bylo plno. Zájem o výlety po pražských místech, doplněné fundovaným výkladem, trvá, a tak mohl Petr Ryska opustit úřednické místo a projektu Praha neznámá, založenému v roce 2013, se věnuje naplno. Kde to má v Praze nejraději? A jaké zvyklosti bychom si mohli vypůjčit z dob první republiky? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

V malém nakladatelství Adolescent, provozovaném básníkem a výtvarníkem Alešem Kauerem, vyšla nedávno drobná, útlá knížka, vzhledem připomínající spíše bibliofilii a nesoucí název Malé pogo pro tebe. Šedesátistránkový svazek obsahuje dopisy již zesnulého literáta, herce a recitátora Mirka Kováříka, adresované v letech 1985–1993 básnířce a ještě donedávna redaktorce literárního časopisu Tvar Svatavě Antošové.

Nevím, jestli existuje něco jako magie čísel. Hodně lidí na ni věří, já jsem v tomhle ohledu spíše skeptik. Faktem ale je, že už starověcí Řekové byli čísly doslova fascinováni. Mluvili dokonce o jejich dvojí podstatě: věcné a duchovní. Pythagoras hledal v číslech přímo božskou podstatu světa.

V naší zemi je nepřeberně letních festivalů, a zdá se, že ani covid to nestihl zničit. Bezkonkurenční, přinejmenším co do přemnožení v médiích, je jistě Karlovarský, filmový. Zdatně mu při tom dnes v médiích konkuruje hudební Colours of Ostrava. A počtem návštěvníků i performancí s nimi už třetí desetiletí drží krok divadelní festival v Hradci Králové (tzv. „Regiony“). Ten ovšem proběhl i letos, jako obvykle, za bezmála nulové ignorance médií.

V pátek 19. 8. začíná mezinárodní hudební festival Dobršská brána, který se bude letos věnovat především trubce. Na třech pódiích se představí 31 hudebníků ze sedmi zemí. Jak se vytváří program na míru jednomu nástroji? Co dalšího letošní ročník nabízí? Hosty Jitky Kostelníkové jsou dramaturg a zakladatel festivalu Ivo Kraml, trumpetistka a skladatelka Štěpánka Balcarová a kurátorka Lucie Šiklová. Na svůj sobotní koncert zve španělská trumpetistka a skladatelka Andrea Motis.