Vltava

Neuplynul ještě ani rok od posledního překladu a nakladatelství Paseka už vydává další knihu oblíbeného francouzského spisovatele Édouarda Louise. Novinka má název Boje a proměny jedné ženy, vychází opět v povedeném překladu Sáry Vybíralové a funguje jako jakýsi doplněk vzpomínkového, esejistického textu Kdo zabil mého otce z loňského roku.

Jaké jsou ty nejkrásnější odborné, beletristické, dětské, edukativní či výtvarné knihy loňského roku? Ocenění za nejlepší knižní design roku 2021 obdržela fotografická a literárně-dokumentární kniha o osudech Felixe Kolmera, publikace o historii nábytkářské firmy TON, nebo výstavní katalog LITERATURA.

Saša Michailidis si povídá s autorem pořadu Retro v České televizi Michalem Petrovem a socioložkou Helenou Kubátovou. V OC Kotva bylo otevřené nové Retro muzeum Praha. Proč nás retro stále přitahuje? A jaký je rozdíl mezi retrem a vintage?

„Největším limitem jsme si my sami,“ míní tanečnice, choreografka a umělecké ředitelka Studia Alta Lucia Kašiarová. „Když budeme sami sobě lépe naslouchat a podle toho také jednat, bude lépe nám i lidem okolo.“ To je teze, kterou se řídí ve své autorské i organizační práci, přičemž klíčem k úspěchu je hledání a nalezení sounáležitosti. I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Dva v jednom – dalo by se říci o prozaické knize severské spisovatelky a výtvarnice Tove Janssonové vydané v nakladatelství Argo. Z každé strany na čtenáře čeká jiná obálka. Jedna část svazku obsahuje vzpomínky na dětství nazvané Dcera sochaře, které přeložila Naďa Bilincová. Po otočení publikace ale najdeme jinou titulní stranu s názvem Fair play. Redaktorka Mozaiky si o knize i její autorce povídala s Janou Satrapou Holou, překladatelkou druhého ze zmíněných textů.

Za druhé světové války umlklo v Protektorátu Čechy a Morava skoro deset tisíc zvonů, které zmizely z věží a zvonic. Většina z nich se do zvonic dosud nevrátila. Co se s nimi stalo a jak chce tuto málo známou část naší historie a velké společenské a kulturní ztráty připomenout iniciativa Zvon#9801? Na to se ptala Alena Rokosová.

Jakou podobu bude mít pamětní zvon s názvem #9801, který připomene skoro deset tisíc zvonů zničených za 2. světové války? O tom rozhodovala pětičlenná porota, která oslovila významné výtvarníky a designéry, aby navrhli podobu pláště zvonu. Finální návrh je ovšem, poněkud nečekaně, dílem nikoli výtvarníka, ale právníka a zvoníka. O uměleckém aspektu zvonu, který bude umístěn nejprve na Vltavě a pak na stálo na Rohanském ostrově v Parku Maniny, natáčela Alena Rokosová.

„Vytvoříme hlas tisíců umlčených zvonů“, to je heslo iniciativy Zvon#9801, která vyhlásila veřejnou sbírku na nový zvon pro Prahu. Bude připomínat všechny ty, které nacisté zničili za druhé světové války. Jen málo z nich totiž mělo takové štěstí jako třeba pražský zvon Havel, který se rozezní v úvodním díle seriálu o projektu Zvon#9801. V kostele sv. Havla natáčela Alena Rokosová.

Bude vážit 9 801 kilogramů a rozezní ho srdce o váze 300 kilo. Na výrobu zvonu, který připomene tisíce zvonů zničených nacisty za 2. světové války, vyhlásila iniciativa Zvon#9801 veřejnou sbírku. O sbírce i výrobě zvonu natáčela Alena Rokosová.

Víte, kdy zažívalo zvonařství svůj rozmach? I to se dozvíte z dalšího dílu seriálu o iniciativě Zvon#9801, která chce připomenout válečné rekvizice zvonů. O historii zvonů i průběh rekvizic se zajímala Alena Rokosová.