Vltava

Někdejší zástupce sólokontrabasisty v Sächsische Staatskapelle Dresden Petr Popelka se během pouhých dvou sezon i přes koronavirovou pandemii etabloval jako jeden z nejinspirativnějších mladých dirigentů. Jeho touha zůstat v kontaktu s instrumentální hrou a podnítit členy tělesa k dalším aktivitám na poli komorní hudby stojí i za zrodem nové koncertní řady SOČRu.

Kdykoli si notuju „Na rozloučení, mý potěšení, postavím pod okny máj“, tuším, že jde o cosi neblahého. Loučící se mladík rozhodně neloupal kmínek budoucí májky proto, aby se vydal na studia do nedalekého města, ale stojí před námi nešťastník, rukující do císařské armády na celých sedm let. Reálie, uvedené v písni napovídají, že se nacházíme v druhé polovině 18. století.

Slouží P. David Hořáček.

V neděli 29. května začíná Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Až do 1. července se v jeho rámci uskuteční tři desítky akcí – v Ostravě a na dalších pěti místech severní Moravy a Slezska. Letošní ročník mapuje nové trendy a uvádí mladé talenty klasické hudby. Do České republiky přivede poprvé hned několik mezinárodních hudebních es současnosti. Ve světové premiéře pak zazní nová skladba Ireny Szurmanové, napsaná na objednávku festivalu.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Hana Kramlová z Komunitního centra a zahrady Kotlaska a RUBICON centrum popisuje odstíny rozlehlé komunitní zahrady v pražské Libni. Jan Richtr je krajinářský ekolog a zahradník zeleného ostrova kolem budov IPR Praha v Emauzích, přináší pohled do záhonů, plánování měst i pohled do komunitních zahrad v zahraničí. Radka Pokorná z organizace KOKOZA, která se věnuje pěstování ve městech a kompostování, zdůrazňuje, že poptávka po komunitních zahradách a záhonech převyšuje nabídku.

V obchodním domě Kotva otevřelo Retro muzeum Praha, retro zůstává fenoménem nejen v české společnosti. Daniela Špinar už nebude uměleckou ředitelkou Činohry Národního divadla, hodnotíme její éru. Mezinárodní kulturní instituce pomáhají chránit památky na válkou zasažené Ukrajině. Proč v Centru současného umění DOX usilují o propojení architektury a hudby v rámci festivalu Pražské jaro? Moderuje Saša Michailidis.

„My skláři se pálíme pořád, například v Chicagu jsem si propálil zápěstí kyslíkovým hořákem. Ale spálit se je pro mě lepší než říznout se,“ usmívá se Martin Janecký. Narodil se v Liberci, studoval v Železném Brodě, bydlel v Praze a po osmnácti letech života za oceánem se do ní zase vrátil. Jeho práci je teď v hlavním městě možné vidět na velké výstavě, a nejen o ní mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

V poslední době při svých přednáškách na vysoké škole zaznamenávám zvláštní jev. Čím dál tím víc studentů během výkladu nepoužívá k pořizování poznámek tužku a papír, ba dokonce ani počítač. Místo toho ve svých dlaních křečovitě svírají chytré mobilní telefony a soustředěně se mračí do displejů, na které okraji bříšek obou palců střídavě a nepravidelně poklepávají.

Pro Ivana Ivanova, hudebního redaktora a bývalého šéfredaktora časopisu Rock&Pop, je vinylová deska víc než jen hudební nosič. Jako sběratel a znalec létá za deskami až na druhou stranu zeměkoule, radil vydavatelstvím s jejich reedicemi a potkáme ho na také vinylových burzách. ArtCafé Pavla Zelinky přináší historky spojené s fanouškovskou vášní, ale i rady, jak přistupovat k trhu s gramofonovými deskami. Hudbu hrajeme přímo z vinylů a gramofonu.