Vltava

„Básník paměti a touhy“, tak charakterizuje Robaynu překladatel Petr Zavadil. Aktuální titul, jenž vyšel ve Španělsku roku 2019, je prvním, který napsal po smrti své manželky. Název di vypůjčil z Dantovy Božské komedie. Kniha navazuje na předchozí Robaynovu tvorbu. Tu můžeme znát z výboru V těle světa. O oba tituly se postaralo nakladatelství Fra.

Je emeritním předsedou fanklubu kapely Zuby nehty a miluje zrnitý obraz, který použil při natáčení klipu k písni Bílí ptáci. Ovlivnilo ho hnutí Dogma 95 a filmy Felliniho či Tarkovského. Své studenty na FAMU učí všímat si výtvarného umění a sám se angažuje ve filmové digitalizaci. Hostem Markéty Kaňkové byl kameraman a prezident Asociace českých kameramanů Marek Jícha.

Slouží P.Piotr Antkiewicz.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ondřej Hrab předá své multižánrové Divadlo Archa novému nástupci, chce se více věnovat divadlu se sociálním přesahem, publicista Vladimír Hulec se obává budoucího komercializace Archy. Za loňský aukční rekord mohou i mladí sběratelé umění, kteří z covidového homeofficu objevili online aukce, říká Jan Stuchlík z webu Artplus. V opeře to skřípe, kritici poukazují na nepovedené projekty Opery ND a Státní opery, oba operní soubory vede norský režisér Per Boye Hansen.

V měsících, kdy v rámci neplaceného volna léčila zdravotní neduhy a zvažovala, jak dál pojmout pracovní život spjatý s Českou televizí, dokončila moderátorka a reportérka Linda Bartošová knihu rozhovorů nazvanou Novinářky. Spolu s deseti kolegyněmi včetně Světlany Witowské či Daniely Drtinové v ní poodhaluje zákulisí novinářské práce, dodává odvahu a otevírá témata spojená s kariérou a mateřstvím. O knize i o balancování práce a života mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Loni na podzim jsem na svém oblíbeném literárně-hudebním festivalu v nizozemském Haagu navštívil čtení běloruského prozaika Saši Filipenka, který tam přijel představit anglický překlad jedné ze svých knih. Filipenko je autor knih o sovětském režimu, o dusivém bezčasí, o pronásledování novinářů, o fake news a o nebezpečí plynoucího z toho, jak snadné je si na to všechno zvyknout. Některé z nich jsou k dispozici i v češtině a stojí za přečtení.

Uměleckým ředitelem Opery Národní divadla v Praze i Státní opery je třetí sezónu Per Boye Hansen, jeho působení ale provází sílící kritika. Redaktor ČRo Vltava Daniel Jäger uznává, že je veliký oříšek vést takový kolos, jako jsou dva operní soubory, ale podle něj se pod Hansenem nepovedla celá plejáda projektů. Publicistka Helena Havlíková dodává, že se nelze vymlouvat na covid, i ostatní divadla dokázala nastudovat za poslední dva roky kvalitní představení.

Nemá mail ani mobil, to je pozůstatek z dob, kdy pracoval jako ambulantní psychiatr a potřeboval si udržet čistou hlavu. Rád by se potkal s Hieronymem Boschem a Franzem Kafkou a jeho vysněným promotérským počinem je koncert Toma Waitse v Olomouci. Nereálné touhy si kompenzuje výstavami ve své galerii Mona Lisa, jejíž název vznikl na přelomu devadesátých a nultých let kvůli rychlým návrhům galerijního loga. Hostem Michala Bureše byl psychiatr a galerista Libor Gronský.

Je jaro, konečně pominula proticovidová opatření a knihovny a školy otevírají své dveře literárním čtením. A tak putuju po knihovnách a čtu dětem i dospělým ze svých knih. A všichni si ten přímý kontakt nezakalený mdlým světlem obrazovky počítače a nejrůznějšími onlinovými konferencemi, užíváme. Jenže tohle jaro je taky válka na Ukrajině a ta se vkrádá i do dětských otázek na besedách. Děti nemám a tak nevím, jak s nimi mluvit o válce.