Vltava

Saša Michailidis se ptá Jana Skřivánka a Jana Stuchlíka.

Patří mezi nejoslavovanější italské architekty druhé poloviny minulého století. Kariéra Paola Portoghesiho je neodmyslitelně spjata s městem Řím a jeho historickou architekturou, kterou rafinovaným způsobem aktualizoval ve své praxi i teorii, stojící na počátku italské postmoderny.

Skrytých a neznámých míst je na Pražském hradě dodnes spousta, ovšem opravdovým skrytým pokladem je Plečnikova štola. „Tahle chodba spojující třetí nádvoří s Černínským palácem je technická stavba, která předběhla dobu,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. S Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil třeba i o inspirativním dospívání v sochařské rodině.

V souvislosti s ruskou okupací Ukrajiny pracují v zemi agresora na plné obrátky i týmy dezinformátorů. Vymýšlejí teorie a příběhy, které ospravedlňují invazi a zpochybňují existenci Ukrajinců jako národa. Jak taková „informační“ zvěrstva rozeznat a jak s nimi pracovat ve třídách a v rodinách – to radí nová iniciativa projektu Jeden svět na školách.

Spisovatel Mika Waltari, celosvětově známý autor, proslulý především svými historickými romány v čele s Egypťanem Sinuhetem, se u nás těší snad ještě větší oblibě než v rodném Finsku. Ostatně právě v Česku vyšla před patnácti lety vůbec první biografie tohoto literáta z pera překladatelky, spisovatelky a také nakladatelky Markéty Hejkalové.

Vyjedete po eskalátoru z podzemního šera a musíte přivřít oči. Takový nápor světla. Za tím sem putovali malíři, ale nemusíte být zrovna malíř, abyste cítili, jak ve vás stoupá euforie. Je jaro, jeden z prvních opravdu teplých dní. Klaksony aut, motorky najíždějící na chodník. I to je Marseille. Záblesky křídel, racčí křik.

Obsahem velikonočních svátků je připomenutí příběhu Kristova života, na kterém je založená myšlenková podstata křesťanství. A pokud se zabýváme tím, jakou úlohu hraje architektura v životě a ve společnosti, tak se jedná o dobrý příklad pro zamyšlení se nad otázkou, nakolik čistě duchovní myšlenky potřebují pro jejich uchování a připomínání si také materii – fyzický objekt či místo.

Dvacet milionů sbírkových předmětů, které se „válely všude možně“. Takový byl před dlouhou rekonstrukcí staré budovy Národního muzea stav arzenálu, který teď v nových expozicích Dějiny či Zázraky evoluce láká malé i velké návštěvníky „Jak lidi vtáhnout do děje? Nejsme lunapark, ale musíme jim vyjít vstříc,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš. I o tom, jak toho dosáhnout, mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Herce Igora Orozoviče můžete znát z pražského Národního divadla, stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce nebo ve filmu. Před rokem zaujal charitativní písní a videoklipem Hippokratova armáda, který vznikl ve spolupráci s Kontem Bariéry. V posledních letech skládá a chystá si písně, s nimiž se rozhodl vyrazit na sólovou hudební dráhu.

Hra a kreativní rozvoj dětí patřily k důležitým tématům modernistického designu a architektury. Architekti přistupovali k tvorbě dětských hřišť s neobyčejnou kreativitou a originalitou. Rozmanitost těchto přístupů teď představuje rozsáhlá výstava v lundské Kunsthalle ve Švédsku. Kurátorka Gabriela Burkhalter na ní shromáždila příklady herních prvků i archivních materiálů k projektům dětských hřišť, které vznikly v průběhu druhé poloviny 20. století po celém světě.