Od 29. března do 2. dubna se v Brně koná mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, pořádají ho studentky a studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU). K čemu odkazuje letošní téma (IN)VISIBILITY? A co z hlavního programu doporučují pořadatelé? Poslouchejte ArtCafé Hanky Malaníkové s děkanem Divadelní fakulty JAMU Petrem Francánem, hlavní koordinátorkou festivalu Barborou-Annou Lebánkovou a Janou Mlatečkovou, vedoucí sekce OFF program.
„Art brut není umělecký směr, každý autor je svůj. Společné rysy někde ani nelze najít,“ říká Pavel Konečný, sběratel umění a organizátor přehlídky ART BRUT FILM OLOMOUC. „Když se podíváte na jakýkoliv obraz, hned víte, kdo ho namaloval,“ dodává Vladimír Drábek z pražského Ateliéru radostné tvorby. Autorka animovaných filmů, Magdalena Hejzlarová, popisuje svou roli výtvarné asistentky v tomto ateliéru, zmiňuje i to, jak ji práce v tomto prostředí inspiruje.
Dánský režisér Simon Lereng Wilmont se svěřuje se svými emocemi při natáčení dokumentů, film Dům z třísek ze sirotčince na východě Ukrajiny dostává podle něj kvůli válce další rozměr. Choreograf Jiří Kylián se po emigraci v roce 1968 proslavil v Nizozemském tanečním divadle, mluvili jsme i o jeho obtížných představeních. Jak je pro česko-německé soužití důležité míti Emericha Ratha? Rozebíráme to spolu s filmem Poslední závod. A porotu Czech Grand Design zaujala teniska.
Pomoc s ubytováním, ale i jazykové kurzy, kulturní program do ubytovacích zařízení pro uprchlíky a také možnost umělecky se realizovat v rámci tvůrčích rezidencí – tak vypadá pomoc našich kulturních institucí ukrajinským umělkyním a umělcům, kteří přišli do Česka.
Za výkon v baletech Macbeth a Spor aneb dotyky a spojení byla na konci nultých let nominovaná na Cenu Thálie. Na konzervatoři se spřátelila s Miřenkou Čechovou, která ji nedávno obsadila do inscenace Invisible II. Otevřeně tu vypráví například o tom, jak se srovnala s šikanozními výtkami nadřízených, že i přes viditelné vypětí „nedělá pro roli dost”.
Večer plný vyprávění, ukázek z filmů, videoklipů a televizních pořadů, písní a snad i tanců slibuje na neděli písničkář a spisovatel Jan Burian v pražském Divadle Archa. Zítra oslaví sedmdesátiny a tuhle velkolepou akci si nadělil k narozeninám.
Co může v posledních dvou letech druhé světové války dělat epileptik a bývalý učitel latiny z německého městečka nedaleko belgických hranic? K čemu včelař potřebuje natáčky? Za kolik životů stojí záchrana srdce jednoho mrtvého kardinála? Nejen o tom vypráví román "o včelách a lidech" německého spisovatele Norberta Scheuera s názvem Zimní včely, který vyšel v nakladatelství Prostor.
Mám rozepsanou úvahu o ptačím světě, jak jej pozoruji ze své chalupy. Kdybych svému diletování chtěl dát odborný nátěr, řekl bych místo „pozorování“ – „monitoring“ (je to sice totéž, ale zní to jináč). Jenže mi do mého poklidného uvažování takříkajíc hodil vidle Putin. A ten dává svému činění úplně jiný verbální nátěr: válce říká operace, vraždění civilistů demilitarizace a denacifikace.