Vltava

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Proč je náročné se neutopit v přívalu informací? A jak vztah k současným technologiím reflektuje umění? Odpovídá psycholožka Markéta Homolková z týmu Replug.me, který šíří osvětu o digitální návykovosti. O možnostech vzdělávání a nových projektech hovoří i Dominika Knoblochová z Tactical Tech. U výstavy Digitální blízkost se zastavuje Michal Novotný z Národní galerie Praha.

Zdeňka Lišku režiséři milovali a zcela mu důvěřovali, dokázal složit hudbu k filmu tzv. na klíč, ale právě bez daného snímku se jeho hudba těžko interpretuje, tvrdí znalci Liškova odkazu Jonáš Kucharský a Martin Rudovský. V opeře u nás chybí mezinárodní přesah, neuvádíme soudobé opery, říkají Veronika Loulová a Daniel Jäger. Loni vyšel v Česku rekordní počet komiksů. Obávám se momentu, kdy přejdou do digitální podoby, zaznělo také v pořadu.

Kde vzít sílu na všechny lidské útrapy? Co všechno je vlastně člověk schopný fyzicky a psychicky zvládnout? I to je dlouhodobým tématem choreografky a tanečnice Markéty Vacovské, milovnice severských zemí, taneční improvizace a také hudebnice PJ Harvey. Na tu se sice ve Vizitce nedostalo, zazněla ale Lenka Dusilová. I tu prý spolupráce na jednom tanečním projektu posunula za hranice komfortní zóny.

S nastávajícím jarem opět vycházíme do přírody, po zimním spánku plném komfortu se v krajině každoročně bezradně rozhlížíme a klademe si závažné otázky. Umíme ještě pojmenovat povinnou úctu ke krajině, víme o ní a cítíme její skryté síly? Odpovědi na tyto otázky najdeme v nejstarších mytologických vrstvách, které v žádném případě nejsou sbírkou naivních a vymyšlených pohádek, ale zrcadlením dávného duševního života člověka, pro kterého byla země Matkou.

Loni vyšel v Česku rekordní počet komiksů – přes pět stovek, alespoň to uvádí databáze ComicsDB. Aktuálně se čeští komiksoví autoři rádi inspirují mainstreamovým japonským stylem manga, říká historik a teoretik komiksu Pavel Kořínek. Komiksový autor by ale o trendech neměl moc přemýšlet, myslí si výtvarnice a ilustrátorka Lucie Lomová, která se obává momentu, kdy komiks přejde do digitální podoby.

Kultura, společenské problémy a mezinárodní vztahy – všechno to, co Ondřeje Kamenického zajímalo už v době studií filmové vědy a kurátorských studií, má v sobě i post ředitele lidskoprávního festivalu Jeden svět, který Ondřej zastává pátým rokem. Jak válka na Ukrajině rozpoutaná ruským agresorem změnila mezi filmaři pohled na kolektivní vinu? A na jaké filmy se těší Ondřej Kamenický osobně? I o tom ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.

Sedám si k počítači ve chvíli, kdy se objevila zpráva, že ruský ministr zahraničí Lavrov tvrdí, že porodnice zasažená v Mariupolu byla plná extremistů. Vtipné to není, absurdní ano: Fáze číslo jedna, Rusové zasáhnou porodnici. Fáze číslo dvě, ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se rozhořčeně ptá, zda mělo jít o denacifikaci novorozenců. Fáze číslo tři, Sergej Lavrov to v podstatě potvrzuje. Ano, porodnice byla plná extremistů.

Diakritika je součástí jazykového kulturního dědictví, představuje typografické výzvy při tvorbě nových písem a diskuse nad její (ne)potřebností umí naštvat i rozesmát. Jak pečovat o grafickou podobu diakritiky? A jaké debaty se vedou nad vietnamštinou, jedním z mála asijských jazyků používajících latinku a diakritiku? Petra Kultová se ptá Radka Siduna, grafického designéra a autora nové publikace Diakritický manuál, a Ondřeje Slówika českého vietnamisty žijícího ve Vietnamu.

Typické je používání kláves Hammond, zvukové hrátky, perkuse a sbor, zaznělo v Akcentu ke 100. výročí narození skladatele, který je podepsán např. pod snímky Obchod na korze, Markéta Lazarová, Spalovač mrtvol a seriály Hříšní lidé města pražského či Třicet případů majora Zemana. Podle Martina Rudovského, dramaturga Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Jonáše Kucharského z NFA lze Zdeňka Lišku považovat za průkopníka, který experimentoval v oblasti elektronické hudby.