Já jsem se osobně setkal s tvorbou Jocka Peterse již v roce 2018, kdy jsem v Los Angeles navštívil interiéry legendárního bývalého obchodního domu Bullocks Wilshire, které v polovině dvacátých let navrhl právě tento zapomenutý představitel a pionýr amerického art deca a modernismu. O to více mě potěšilo, že minulý rok vydal v texaském Austinu usazený historik moderní architektury a designu Christopher Long vůbec první monografii tohoto pozoruhodného tvůrce.
Neexistuje snad teplé jídlo, jehož příprava by byla tak jednoduchá jako u ohřátého párku. Zvládne to každý – stačí vložit do horké vody, nechat přejít varem, odhadnout správný okamžik, kdy se střívko napne do křupavosti, ale ještě nepraskne, a můžeme servírovat. S hořčicí. Tahle laskomina, kterou prý ve Frankfurtu znali už ve středověku, k nám přišla počátkem 19. století z Vídně.
Kameraman a režisér Vladimír Skalský patří k dokumentaristům, kteří vytvářeli specifickou obrazovou poetiku československého dokumentu už od přelomu 50. a 60. let minulého století. Jako syn a vnuk fotografů nejdřív pokračoval v rodinné tradici, brzy ale přešel k pohyblivým obrázkům.
Píše o umění a o umělcích, kteří se důsledně snaží pochopit sami sebe, aby dokázali pochopit svět. Kromě československé avantgardy či abstrakce má ale taky rád hudbu. Jeho sbírka čítá téměř 1500 vinylů, pravidelně chodí na koncerty a na pustý ostrov by si vzal desky Milese Davise a Joni Mitchellové. O hudbě, ale hlavně o svých knihách a taky o životě s česko-německou krví mluvil historik umění Zdenek Primus ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
V poledním stínu kolínské katedrály, v pestré čtvrti Eigelstein, právě vznikla půvabná kniha pro děti s podtitulem Otázky po Bohu. Samotný název je až barokní, zní: Každý ať z místa, kde je, postoupí o krok blíž. Je pozoruhodné, že ji ve městě, jehož srdcem je relikviář tří králů obklopený stovkami – a to nepřeháním – křesťanských svatých, přímo v centru porýnského katolicismu nenapsal žádný křesťan, natož kněz či řeholník. Napsal ji muslim.
Radka Rubilina, ředitelka Českého centra Kyjev, mluvila o nutnosti začít odvážet umělecká díla z válkou poznamenané Ukrajiny. Komentátor ČRo a překladatel Libor Dvořák vyzdvihl aktuálnost textů běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, jejíž kniha se stala námětem inscenace Divadla v Dlouhé. A u příležitosti otevření pražské Kunsthalle jsme rozebrali podstatu artwashingu a otázku etiky v umění. I to v pátečním výběru z Akcentu.
„Když ztratíte rozum, dosáhnete nejvyššího dokonalého vědění,“ napsal mimo jiné americký spisovatel Jack Kerouac, od jehož narození uplyne 12. března přesně sto let. Byl jednou z vůdčích osobností takzvané Beat Generation, prozaik i básník, zastánce spontánního psaní, hledač, poutník, alkoholik a snílek. Nakolik ale víte, čím vším byl, to si můžete ověřit v našem kvízu.
S natrženým hýžďovým svalem do války na Ukrajině nepojedu, konstatuje Tomáš Etzler, muž, o němž přátelé tvrdí, že by se do průšvihu dostal i v telefonní budce. Pro americkou CNN reportoval z Afghánistánu, Iráku i Pákistánu, zkušenosti ze sedmiletého pobytu v Asii shrnul do knihy Novinářem v Číně. Mluvil o nich také s Markétou Kaňkovou ve Vizitce. A došlo i na jeho milované The Cure, které prý poslouchá denně.