Vltava

Na Vltavě můžete celý tento týden poslouchat v Dopolední četbě povídky, které načetl Viktor Preiss. A nejenom o nich si s námi v Mozaice populární herec povídal.

Přejely jsme. Autobus se najednou rozjel po hladké rovné silnici, minul Shellku, která ve mně pokaždé vzbuzuje atavistický pocit hojnosti, a občas u ní stavím cestou na chalupu, abych si koupila hříšnou kávu, a teprve v tu chvíli mi došlo, že už jsme dávno měly vystoupit.

Rudý člověk zůstal v tom sovětském a my to vidíme teď na Ukrajině, říká komentátor a překladatel Libor Dvořák. Kateřina Studená, dramaturgyně inscenace Konec rudého člověka v pražském Divadle v Dlouhé dodává, že její generace sice éru Sovětského svazu nezažila, ale zůstává to v genech, takže i mladí lidé si uvědomují, že konec rudého člověka se opravdu nekoná.

Kdo se stane laureátem ceny Magnesia Litera za prózu, poezii nebo publicistiku? To zatím netušíme. Ale už víme, kdo bude mít šanci ocenění získat. S ním navíc letos autoři obdrží i vyšší finanční prémie než v minulých letech.

Cisterny jsem odlehčoval tak moc, až z nich v podstatě vznikly krajky. Ale já měl potřebu vrátit se k hmotě, proto se poslední dva roky věnuji hlavně práci s kamenem, říká sochař Čestmír Suška. Letos oslavil sedmdesátiny, jeho řeporyjské studio Bubec ale stále šlape na plné obrátky. A Čestmír Suška dál pracuje na tom, aby veřejný prostor neokupovaly nekvalitní instalace.

Je první březnový den roku 2022. Nad Lyonem vyšlo slunce, narcisky kvetou žlutě, nebe je modré. Brzy se přidá zlatý déšť. Myslím na válku. Nelze na ni nemyslet. Pod ostřím strachu vnímám křehkost tohoto jarního rána. Základní ohroženost, která nezabrání lidem v tom, aby se usmívali, pili kávu, vedli děti do školy, těšili se na večer. Aby proplouvali kolem mne jako nádherné barevné ryby.

Fantazijní světy z knih a filmů věstí mrazivé příběhy dneška, nesou ale i naději. 9. ročník festivalu Future Gate, který hledá stopy mimozemšťanů na Zemi, přibližuje dramaturgyně Kateřina Horáková. U překladové fantastiky a čtení světa se zastavuje Jakub Němeček z nakladatelství Gnóm!, které vydává knihy s vysokým obsahem imaginace. Sára Foitová přidává svůj vhled do dětské knihy UFONI (Geff Rodkey), kterou přeložila. O čtenářský zážitek se podělí i František, žák 3. třídy.

Někteří řekněme problematičtí mecenáši mají byznys, který škodí životnímu prostředí a tím pádem se v současnosti více sleduje, odkud peníze na umění plynou, vysvětluje v debatě o artwashingu Anežka Bartlová, která vede časopis Artalk. A šéfredaktor časopisu Art Antiques Tomáš Klička dodává, že neví o žádné velké výstavní instituci v Česku, která by zavedla kvůli artwashingu etický kodex.

Celé dny tráví před monitorem plným písmenek, což jí trochu komplikuje aktivitu, kterou si druzí užívají, totiž odpočinek s knihou. Často a ráda tak čte alespoň poezii, například básně Petra Borkovce nebo Sylvie Plath. Její babička se narodila na Ukrajině, ona sama miluje Japonsko a se svými přáteli se ráda dělí o zajímavé iluminace ze středověkých rukopisů. Hostem Markéty Kaňkové byla ve Vizitce grafická designérka Jana Vahalíková.

Prvotně ale tenhle film obkladem na srdce být neměl. Tvůrcům šlo „jenom“ o to, aby byl zábavný a laskavý. „Točili jsme ho v jiné době. Obkladem se stal až v čase, do kterého spadla premiéra,“ říká Zdeněk Svěrák. Podle jeho povídek syn Jan snímek natočil. A Zdeněk si tu samozřejmě střihl hlavní roli. Rodinný tým doplnil ještě Janův syn a Zdeňkův vnuk František, který se ujal střihu.