Vltava

Zástupci Univerzity Karlovy, hlavního města Prahy a Vlády ČR poklepali v říjnu minulého roku na základní kámen nového Kampusu Albertov. Ten bude od roku 2026 určen pro výuková a vědecká centra pracoviště Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty. Architektonický návrh na nové objekty Biocentra a Globecentra vytvořilo architektonické studio Znamení čtyř. S architektem Jurajem Matulou se k místu, kde obě budovy vyrostou, vydala Veronika Štefanová.

Všichni máme strach. Jsme paralyzovaní tím, co se děje a co se ještě může stát. Nemůžeme pracovat, myslet na nic jiného, nevracet se ke zprávám na internetu. To samé dělám i teď při psaní dnešní ranní úvahy. Nemohu psát o ničem jiném, protože na nic jiného nemyslím. Bolest z utrpení Ukrajinců a Ukrajinek, nebo Rusů a Rusek, kteří v Rusku proti válce protestují a jsou zatýkáni, je veliká, nedá se jí ulevit.

Káže kazatel Bohdan Čančík.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina bylo cítit dvojí napětí: z toho, jak klání o prestižní sošky dopadne, i z dramatické situace v okupované a těžkými zbraněmi zkoušené Ukrajině. Ruská invaze a statečný boj obránců země byly možná těmi důležitějšími tématy.

Jak se dnes přemýšlí o textilu a jakou roli hraje ve výtvarném umění? Alžběta Žabová si do studia pozvala textilní umělkyni a asistentku Ateliéru textilní tvorby UMPRUM Annu Leschingerovou a kurátorku a kunsthistoričku Emu Hanzlíkovou, spoluautorku knihy a katalogu k výstavě Pocta SUKNU. Textil v kontextu umění (2018). Je textilní tvorba spíše doménou ženských tvůrkyň? Lze i dnes s textilem překvapivě experimentovat a stále objevovat nové možnosti jeho zpracování a využití?

„V době pandemie a válečného stavu se ukazuje, že stále neumíme číst obrazy. Vizuální gramotnost by se proto měla vyučovat už na střední škole,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové teoretička filmu a vizuální kultury Kateřina Svatoňová. Rozhovor se ale točil hlavně kolem dvou výrazných jmen české nové vlny, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové. Obě osobnosti jsou cílem odborného zájmu vltavského hosta.

Prahou kráčí golem. Černá postava, široká ramena, mezi nimiž se zvedá jen nepatrná vyboulenina, žádný krk ani žádná hlava. Kráčí dlouhými kroky po červeném koberci s nápisem Restaurace, jméno restaurace nepřečtu, protože ho Golemovy nohy překrývají. V levé ruce drží nějaké lejstro.

Ačkoli se jmenovala Nádherná, nebyla jen krásnou, klidnou tváří na portrétu Maxe Švabinského. Nebyla ani pouhou múzou Rainera Marii Rilkeho a Karla Krause, kteří ji navštěvovali na zámku Vrchotovy Janovice. Kým byla Sidonie Nádherná a jaké vztahy ji formovaly, se pokusila v komiksu Sidonie zachytit herečka a scenáristka Tereza Srbová s kreslířkou Petrou Josefínou Stibitzovou.

Rádi byste alespoň okrajově nahlédli do hlavy ruského prezidenta Vladimira Putina? Pak si přečtěte jeho životopis, který napsala špičková americká expertka na ruské poměry Fiona Hill, říká moderátor České televize Martin Řezníček. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil o své novinářské praxi anebo o tom, co pro něj a jeho kolegy znamená z profesního hlediska válečný konflikt na Ukrajině.