Vltava

Jak to vypadá, když se ruské dumky snoubí s foxtrotem? Na to chtěla odpovědět nová inscenace Divadla Semafor Nižní Novgorod. Nejnovější vývoj událostí na Ukrajině uvedení překazil. Jak nám řekl v živém vstupu v ranní Mozaice Jiří Suchý, místo hudební komedie bude mít premiéru improvizovaný pořad nazvaný Tulipán vadne.

„Když mi bylo třináct, odjeli jsme na dva roky do Číny. Tatínek byl geolog, jako jeden z expertů měl projektovat přehrady na řekách, co tečou z Himalájí. Byly to dva roky prázdnin. Bohužel ale v období Velkého skoku: viděli jsme spoustu mrtvých, epidemie, popravy… Ale taky nádhernou přírodu: dvacetimetrové rododendrony, lesy plné afrikánů, které tam rostly jako u nás fialky. A chrámy, a jezera plná polodrahokamů.“

Autor v domě je iniciativa divadla A studio Rubín –⁠ dílna psaní divadelního textu. O projektu mluví loňská tutorka dílny, dramaturgyně a scénáristka Markéta Bidlasová, a účastnice dílny Marie-Luisa Purkrábková. Hanka Malaníková se ptá, jak scenáristické řemeslo nejlépe předávat. Nebo zda potřebuje praxe zručné dělníky slova, nebo osobité autory? Komentář přidává i filmový dramaturg a scénárista Jakub Felcman, který se podílel například na filmu Příliš mladá noc.

Roky se snažil, aby jej živilo jen umění. „Je to jediná práce, která mě naplňuje a při které neselhávám,“ říká. Během první covidové vlny se mu to podařilo, síly dodnes soustředí jen na malování, skládání hudby a koncertování. Už pět let nepije alkohol a se zkrocením vlastních běsů mu pomáhá holotropní dýchání. Nejšťastnější ale je, když může trávit čas v blízkosti své rodiny. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce Jakub König alias Kittchen.

V záplavě toho, co dnes nazýváme kulturními válkami, snad není více rozdělující a provokující téma, než práva trans lidí – tedy lidí, kteří se neidentifikují se svým biologickým pohlavím. Pro konzervativní kritiku jsou trans témata často jakýmsi výmyslem dekadentní a zkažené současnosti a výrazem toho, že je s naším nejnovějším vývojem něco zásadně v nepořádku.

TBH, první hraný webseriál České televize a vítěz ceny za nejlepší webseriál na festivalu Serial Killer otevřeně mluví o problémech, které zažívají studentky a studenti po střeleckém útoku na brněnské střední škole. Agáta Hrnčířová si do studia pozvala režisérku Luciu Kajánkovou a jednoho ze scénáristů Jakuba Hauberta. V čem je podle nich seriál jedinečný? Téma kyberšikany a bezpečnosti na internetu doplňuje Martin Kožíšek ze vzdělávacího projektu sdružení CZ.NIC.

Nefunguje to tak, že si představení jen tak zopakuješ. Musíš jít dovnitř, být myšlenkami uvnitř, reagovat na partnera. Tanec je prostě dřina, říká jedna z výrazných tváří českého současného tance, choreografka a tanečnice Lenka Vagnerová. Její Company letos slaví deset let, a i díky Lenčině dřině funguje – na české poměry netradičně – jako soubor, jehož tanečníci dostávají stálý plat. Ve Vizitce o tom mluvila s Markétou Kaňkovou.

Příběh zaslepené lásky a oddanosti k systému, jehož cílem je předělat lidskou bytost do formy výkonného produktu, sleduje v inscenaci Baletky autorka stejnojmenné románové předlohy, režisérka a performerka Miřenka Čechová. Divadelní soubor Spitfire Company uvádí novinku v Paláci Akropolis.

Jeseníky jsou plné k prasknutí, v pátek přijíždí a v neděli odjíždí kolony aut. Sedím ve Velkých Losinách u internetu, projíždím zprávy a dozvídám se, že vyhořela stará chata na Tesáku v Hostýnských vrších. Zasáhlo mě to přímo na solar. Na solar vzpomínek. Na Tesák jsem jezdila celé dětství. Nejdřív na lyžařskou školu, pak na závody okresního přeboru.

Výstavu, která se točí kolem jediné stavby – kulturního centra Sara ve švédském městě Skellefteå – připravila galerie ve spolupráci s Maxem Zinneckerem a Filipem Sudolským ze studia White Arkitekter. Tento ateliér, který patří k největším projekčním kancelářím ve Skandinávii, se při projektování neinspiroval jen švédskou tradicí dřevostaveb, ale také polárním kruhem, blízko něhož město leží.