Vltava

Jazyk je živým nástrojem komunikace především díky pospolitosti obyvatel katolických farností v okolí Budyšína, kterým je srbština jazykem běžného kontaktu doma a mezi sousedy a přáteli. David Hamr se v obci Radwor ve společnosti českého učitele v Horní Lužici Jana Breindla vydal navštívit srbského „rozhlasáka” Bena Bělka.

Takzvaným krušnohorským dialektem „Erzgebirgisch” mluvily kdysi tisíce obyvatel Pokrušnohoří. Dnes ho používá sotva hrstka pamětníků a potomků těch, kteří mohli na českém území zůstat. K rodilým mluvčím třetí generace někdejší německé většiny patří i etnoložka Sandra Kreislová, s níž mluvil David Hamr o rodné „sudetské“ němčině.

Jazyk A Fala je mateřštinou několika tisíc obyvatel tří vesnic na hranicích Španělska a Portugalska. Jde o jazyk ohrožený většinovým jazykovým okolím, ale překvapivě vitální – aktivně ho totiž užívají všechny generace "svých" mluvčích. Členem zdejší jazykové komunity se stal i český lingvista Miroslav Valeš, autor slovníku zachycujícího tři užívané varianty tohoto jazyka.

Jazyk slovanské menšiny žijící v Dolní Lužici. Ten je reálně ohrožený vymřením. Fatálně utrpěl mnohaletou povrchovou těžbou hnědého uhlí. Ve svých svědectvích to potvrdili Davidu Hamrovi stále vzácnější mluvčí dolní lužické srbštiny i čeští sorabisté, např. v archivním snímku nedávno zesnulý dr. František Vydra.

Horní lužická srbština je tématem dalšího dílu seriálu o malých ohrožených jazycích. Český návštěvník má často sklon příběh horní lužické srbštiny interpretovat v duchu Kollárovy Slávy dcery jako „labutí píseň slovanského jazyka tonoucího v německém moři". Je však tento patetický narativ na místě? Zjišťoval přímo v Horní Lužici David Hamr. Do srbské školy v obci Chroštice v budyšínském okrese ho pozval zdejší učitel češtiny Jan Breindl.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Neexistuje čas ani prostor. V poezii ani v setkávání. Básně jsou věčné a přicházejí nečekaně. Báseň Raymonda Carvera Rádiové vlny mi přišla mailem, z časopisu The Paris Review. Na tom není nic zvláštního, protože báseň mi od nich chodí každý den, už několik let. Je to bezplatná služba, které jsem se kdysi upsala.

Jak porozumět ruské duši a ruskému divadlu? Po knihách Shakespeare a Moliere& přibyla do bohatě ilustrované edice Největší dramatici třetí publikace Renáty Fučíkové nazvaná Čechov&.

Po vysoké škole učil Karel Veselý několik let angličtinu, pak se ale rozhodl, že se zkusí živit pouze psaním o hudbě. Vyšlo to. Dodnes přispívá do řady českých médií, točí podcasty a hledá další cesty, jak čtenářům a posluchačům doručit témata spojená s hudbou. Aktuálně mu vychází rozšířený dotisk knihy Hudba ohně, od které se odpíchl i rozhovor ve Vizitce. Moderoval ho Ondřej Cihlář.

Činohra Národního divadla inscenuje současný dramatický text Otec hlídá dceru Ondřeje Novotného. Prostřednictvím konfrontací s manželkou, otcem, přáteli i kolemjdoucími podává autor plastický obraz duševní krajiny jednoho konkrétního muže, ve kterém se může poznat každý, kdo otcem je či se jím chystá být. Původní hra vznikla v rámci Studia pro nové drama, které vede Činohra od začátku roku 2019. Režisérem je Jan Frič.