„Povinšoval bych lidem, aby se snažili šířit trochu dobra a aby se snažili být něčemu užiteční.“ Hostem Michala Bureše ve štědrodenní Vizitce byl amerikanista, překladatel, rodák z Hlučínska, emeritní rektor Univerzity Palackého v Olomouci a nositel Stříbrné medaile předsedy Senátu Josef Jařab.
Vystudovala matematiku s tělocvikem a závodně plavala, přesto se nakonec stala světově uznávanou operní pěvkyní. Hostem Daniela Jägera byla ve Vizitce držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti opery Eva Randová, která začínajícím pěvcům a pěvkyním radí: Nekřičte a naučte se, jak zní piano.
Zítra je Štědrý den a moje skoro dospělé dcery ještě bydlí, už nebydlí doma. Moje dcery jsou na odchodu. Dosud neodešly, ale už nežijí uvnitř domu. Ještě neodešly, ale už si ke společnému stolu nesedají doopravdy, ačkoli u něj občas sedávají.
Co pro naši současnou středoevropskou společnost znamená duchovní rozměr Vánoc? Co projektujeme do našich představ o východní spiritualitě a jaké poselství hledáme v pohádkovém televizním konzumu? Nejen o společném jádru křesťanství a pohledu na ty druhé se ptá David Hamr religionistů Ivana Štampacha a Martina Fárka.
Když už chce mít člověk názor, měl by si o věci něco zjistit a nepřebírat ho slepě od ostatních, říká Milena Holcová, autorka téměř dvou desítek knih a žena, která procestovala čtyři kontinenty. Její prozatím poslední kniha se jmenuje „Buddha…ale to je jedno,“ a i o ní mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Vánoce slavíme několik dní po zimním slunovratu. Tma našim životům ještě fakticky vládne, ale v jejím lůně už raší světlejší dny. Naše životy poslední roky připomínají vleklou temnou noc bez konce. Celé pandemické období bychom mohli nazvat kolektivní temnou nocí, abychom si vypůjčili obraz sv. Jana od Kříže. Tento mimořádný barokní básník a mystik nalezl tiché světlo v útrobách temnoty, když byl svými spolubratry uvězněn, protože se pokoušel reformovat karmelitánský řád.
Jaký byl největší výstavní zážitek? Která událost nejvíce otřásla výtvarnou obcí. A jaký mentální dopad měl uplynulý rok vzhledem ke své zátěži na samotné umělce? Ptá se Tomáš Klička Marcela Fišera, historika umění a ředitele Galerie výtvarného umění v Chebu, a Jiřího Ptáčka, kurátora, kritika a místopředsedy Spolku Skutek.
Bedřich Feuerstein byl mnohostranná osobnost – ve vzdělání, v zájmech, i ve spektru činností, kterým se věnoval. A tato schopnost přesahovat svoje hranice je pro architekturu – a tím pádem i pro architekta – důležitá, a dnes stále víc schází. V pražském Technickém muzeu nyní probíhá výstava o architektovi Bedřichu Feuersteinovi, kterou připravila v Japonsku žijící kurátorka Helena Čapková.
Když v roce 1977 otevíral francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing kulturní centrum a galerii moderního umění Centre Georges Pompidou v centru Paříže, architektura stylu high-tech slavila svůj triumf. Byl u toho i britský architekt Richard Rogers, který společně s Renzem Pianem vyhrál soutěž na stavbu této nové pařížské galerie. Po dokončení stavby bylo Rogersovi jen 44 let a už měl za sebou realizaci, jež se stala jednou z nejpokrokovějších staveb dvacátého století.