Vltava

„To do tmy stihnete!“ Říká nám kamarádka a posílá mě s rodinou na vrchol skal. Dcera i po celodenním výletování stále ještě vypadá, že to zvládne, tak proč ne. Procházíme kolem pár chalup, které hostí jen víkendové výletníky, protože kromě rodiny naší kamarádky Pavly tady skoro nikdo už trvale nežije.

Prodaná nevěsta, Rusalka nebo Carmen. Dvanáct příběhů na motivy slavných operních libret zpracovávají v nové knize s titulem Nebojte se opery dramatik a herec Studia Ypsilon Jan Jiráň a hudební publicista Robert Rytina. Co bylo během procesu zrodu knihy nejnáročnější a podařil se autorům naplnit jejich záměr? ptá se v dnešním Akcentu Daniel Jäger. Divadelní a hudební publicistka Helena Havlíková posuzuje knihu v kontextu dalších podobných publikací.

Architekt Paul Nelson se narodil v roce 1895 v americkém Chicagu, vystudoval univerzitu v Princetonu a na konci první světové války se přidal k americké armádě, která se podílela na osvobození Francie. Nakonec se v roce 1920 natrvalo usadil v Paříži, kde se zapojil do dynamického uměleckého života nastupující avantgardy.

Doma má kompletní diskografii Pink Floyd a je náruživým čtenářem bookletů. Pozorně sleduje, co se děje v galeriích v Berlíně, Londýně či New Yorku, a v Praze dává dohromady výstavy propojující vědu a výtvarné umění. Jeho kurátorskými vzory jsou Otto Urban a Petr Vaňous, sám ovšem spolupracuje například s Ivanem Pinkavou. Hostem Markéty Kaňkové byl kurátor a fotograf Jan Dotřel.

Kdysi významné poutní místo dnes leží uprostřed průmyslové krajiny dolů tak jako perla pohozená v blátě. Významné duchovní středisko bylo po roce 1945 opuštěno původními obyvateli, kteří dlouho své posvátné místo nazývali Maria Kulm. Poutníci sem přestali putovat a ateistický režim dokonce obec na třicet let přejmenoval. Najednou tu byl Chlum nad Ohří. Dnes se ledacos napravilo, ale klášter je pustý a poutníky tu nepotkáte.

Rok 2021 znamenal pro české divadlo prověření jeho životaschopnosti. Umělcům sice přinesl výzvy, ale také potřebu vyrovnat se s existenčními problémy, které nezřídka vyústily v pocity skepse. Jak se s překážkami způsobenými pandemií divadelníci vyrovnávali. Má tato nová zkušenost nějaká praktická či umělecká vyústění? Téma pro režiséra Jana Friče, divadelní publicistku Barboru Etlíkovou a performerku a režisérku Miřenku Čechovou.

Půvab obytného komplexu Trachau v Drážďanech, který zastiňuje tamní zahradní město Hellerau (architekt Richard Riemerschmidt) postavené v roce 1909 podle anglického vzoru, spočívá v mnoha faktorech. Jelikož vznikalo od druhé poloviny 20. let do konce následující dekády, je stylově rozmanité. Především ale vyniká příjemně lidským měřítkem, k němuž přispívá kombinace nájemních a řadových rodinných domů, uspořádaných jak ve volném řádkovém, tak klasickém, uličním schématu.

Život salesiánského kněze, pedagoga a hudebníka Ladislava Heryána je, jak říká, odpovědí na dění kolem něj. Věnuje se práci s vězni a bezdomovci. Na bohoslužby zve písničkáře, kteří podle něj lépe než velkolepý zvuk varhan vyjádří duchovní podstatu člověka, a kolegyni farářce Martině Viktorii Kopecké fandí při její účasti ve StarDance.

Pod názvem Architecture of Speed – Paul Jaray and the Shape of Necessity odkrývá výstava dávno zapomenutý osud židovského konstruktéra a designéra Paul Jaraye, který měl obrovský vliv na vývoj automobilů ve dvacátých a třicátých letech. Až do 30. ledna můžete v Benátkách navštívit výstavu představující dílo tohoto zapomenutého velikána meziválečných technologií. Spolupracoval i s československou Tatrou.

Cestování rozšiřuje obzory, o tom snad není pochyb. Dopřává nám poznávat nové, ale také po návratu vidět staré známé novýma očima. Poslední téměř dva roky nás o tyhle zážitky do značné míry připravily. V krátkém období, kdy jsme se mohli mezi dvěma vlnami pandemie a po čerstvém očkování nadechnout, se mi sešlo několik pracovních cest odložených z předešlých měsíců. A po víc než roce stráveném v izolaci vlastního města jsem si připomněla, jak důležitá je nová perspektiva.