Vltava

Pod vedením Národního filmového archivu právě vzniká Videoarchiv, který se zaměřuje na umění pohyblivého obrazu. Jedná se o mnohovrstevnatý projekt, jehož součástí je historický výzkum spojený s akvizicemi, databáze pro veřejnost a také chystaná publikace. Jak vypadá archiv pohyblivého obrazu a podle jakých pravidel se rozšiřuje? Na otázky Terezy Špinkové ohledně strategie archivu a jeho chodu odpovídala kurátorka Markéta Jonášová a kurátor Michal Klodner.

Veřejné záchodky, trafostanice nebo prodejna ponožek. I takové užití měly v minulosti stavby významného architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Konkrétně máme na mysli čtyři malé budovy, které měly původně jen zdobit vstupní části jednoho z královéhradeckých mostů. Se samotným využitím objektů to ale už bylo horší, jak ještě uslyšíte v reportáži Jany Házové. Právě ona se v tomto týdnu při příležitosti výročí narození slavného architekta k těmto zvláštnostem vypravila.

Říká se mu zakladatel moderní české architektury, a není to náhoda. Vtiskl totiž unikátní a osobitou tvář mnoha českým stavbám. Řeč je o Janu Kotěrovi, který se narodil v prosinci před sto padesáti lety. Velkou část své osobnosti zanechal například v Hradci Králové na východě Čech. Nepřehlédnutelná je tamní budova muzea a jen o kousek vedle jsou další skvosty jeho práce. Po jejich stopách se vypravila redaktorka Jana Házová.

Mozaiky, vitrážová okna, kopule, dřevěná obložení stěn a štukové stropy. Nejen takovou podívanou nabízí interiér budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové, která nese rukopis Jana Kotěry. Tento významný architekt se narodil 18. prosince před 150ti lety a my si v tomto týdnu s redaktorkou Janou Házovou připomínáme jeho osobnost a dílo.

V prosinci tohoto roku uplyne 150 let od narození jednoho z našich nejvýznamnějších architektů Jana Kotěry. Svou nesmazatelnou a hodně výraznou stopu zanechal mimo jiné také v Hradci Králové na východě Čech. A právě tam vás zavede Jana Házová, která se svými hosty několik jeho významných staveb navštívila. A začala v té nejviditelnější – v Muzeu východních Čech.

„Soudobá historie, vražda Milady Horákové, příběhy legionářů – to jsou důležitá témata, která by divadlo mělo reflektovat,“ myslí si česko-německý režisér Thomas Zielinski, který ve Švandově divadle nastudoval hru Příliš drahý jed od britské dramatičky Lucy Prebble. Co pro něj představuje příběh ruského agenta Alexandra Litviněnka, jenž zemřel na následky otravy poloniem? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Je tu s námi přes půl století, přesto zůstává pro mnohé takřka neznámou. Literatura Romů láká svou jinakostí i odlišnou vypravěčskou zkušeností a perspektivou. Co umožnilo rozvoj romského písemnictví u nás a jakým výzvám čelí romská literární obec dnes? Odpovídá Karolína Ryvolová, romistka, redaktorka a autorka nové knihy Špačkem tužky na manžetě, která srhnuje vývoj romské literatury na našem území. Pohled zevnitř literární obce přináší romská autorka Stanislava Miková.

Jan Kotěra byl architekt, pedagog a také urbanista. Jak zásadní je jeho stopa v této oblasti? Na to se Markéty Žáčkové, jedné u autorek nové knihy "Mýtus architekta: Jan Kotěra 150", zeptala Alena Rokosová.

Co všechno spojuje architekta Jana Kotěru s jeho nizozemským protějškem Hedrinkem Petrusem Berlagem? Na to se jednoho z autorů nové knihy "Mýtus architekta: Jan Kotěra 150", historika architektury Miroslava Pavla, zeptala Alena Rokosová.

Jakou měl Jan Kotěra představu o Japonsku? I na to odpovídá kniha "Mýtus architekta: Jan Kotěra 150", která bude na trh uvedena v lednu. O vztahu Jana Kotěry k Orientu pojednává konkrétně kapitola historičky umění a japanoložky Heleny Čapkové. Mluvila s ní Alena Rokosová.