Měl zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra nutně negativní postoj k historismu? A proč bývá opomíjena Kotěrova neogotická přestavba Červeného Hrádku u Sedlčan? Nejen na to odpoví historik umění Jan Galeta, jeden z devíti autorů v lednu vycházející knihy "Mýtus architekta: Jan Kotěra 150", se kterým mluvila Alena Rokosová.
Architekt Jan Kotěra navrhl přestavbu bytu prezidenta na Pražském hradě. Masarykovi se ale asi moc nelíbila, říká historik umění Ladislav Zikmund-Lender. S editorem a jedním z devíti autorů nové knihy "Mýtus architekta: Jan Kotěra 150" mluvila Alena Rokosová.
Na počátku bývá slovo. Víc, než slova si z toho počátku ale pamatuju oči těch dvou, posmutnělé, barvy temně zlatavého medu. Studentka psychologie Jasenka a student techniky Hadis se k nám nepřijeli vypovídat. Prchli z obléhaného Sarajeva během války v bývalé Jugoslávii zkraje 90. let. Přijeli si zachránit život a Češi to těm dvěma Bosňanům bez velkých řečí dovolili.
Nakladatelský redaktor, překladatel, historik a teolog – tím vším je Filip Outrata, muž, jenž stojí za nedávno vydanou publikací Demokracie – jak dál? Rizika a výzvy pro Česko a svět. Demokracii ostatně podřídil i výběr hudby – ve Vizitce, již moderovala Markéta Kaňková, o ní zpívali Leonard Cohen, Karel Kryl a Patti Smith.
Romány, povídky, texty, divadelní hry – tam všude se spisovatel a fanoušek vlaků, středoevropského prostoru a historie Jaroslav Rudiš cítí jako doma. Což se naopak nedá říct o filmových scénářích a také o dlouhodobé sólo práci. „Potřebuju podněty, povídat si s lidmi, nasávat historii i hysterii,“ říká. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvil detailně také o svém novém románu Winterbergova poslední cesta.
Kurátor Otto M. Urban o sobě říká, že výstavy začal připravovat přes knihy: ty pro něj vždy byly důležitější. Dodnes proto dává velký důraz na přípravu katalogů a také na dlouhodobou rešeršní práci, bez které se žádná výstava – ani aktuální Nadějné vyhlídky, již připravil pro pražský DOX – dělat nedá. Fanouška dekadence, Diamandy Galás a Davida Lynche do Vizitky pozvala Markéta Kaňková.
Původem novozélandská režisérka Jane Campion patří mezi nejvýznamnější tvůrkyně současnosti. Proslavila se oscarovým filmem Piano, Portrétem dámy nebo seriálem Stíny nad jezerem. Po dvanácti letech letos premiérovala nový film Síla psa podle románu Thomase Savage. Film získal cenu za režii na benátském festivalu a je dostupný českým divákům online. O novém filmu i o osobnosti Jane Campion diskutují s Pavlem Sladkým filmové publicistky Jana Bébarová a Šárka Gmiterková.
Víte, kde byste našli byt, ze kterého se Tomáš Garrigue Masaryk v prosinci 1918 stěhoval rovnou na Pražský hrad? Na adrese Mickiewiczova 13, v domě, který pro svého přítele Josefa Groha navrhl ve svém vrcholném tvůrčím období architekt Jan Kotěra. Vydáme se tam v posledním dílu seriálu o životě v domech Jana Kotěry, kterým si připomínáme 150. výročí narození významného architekta.
Na začátku jsem chtěla psát o odstínech okrové, hnědé a šedé na blatech. Pruh světle béžové seschlé trávy, kterou jako šipky probíhají dva bílí psi, nad ním nejednolité trnkové křoví, v hloubkách téměř černé, ve spleti větviček a trní šedohnědé jako hlína, která prosvítá mezi trávou.