Vltava

Hodili ho za dveře a zavřeli za ním, aby nebylo sporu. J. zahlédla bílý baret na pozadí červeno žlutých listů psího vína a zaslechla rychlé kroky. Právě přišla z ranní procházky se psem. Nechtělo se jí, radši by si ještě dokreslila pokoj svých snů, ve kterém bude bydlet úplně sama.

V prostorách Moravské galerie v Brně, v Pražákově paláci, právě probíhá výstava laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2021. Nejprestižnější domácí umělecká cena se letos koná podle nových pravidel, kdy se laureáty stává celá pětice finalistů. Jaké je nejlepší současné české umění? A pomohla výstavě zásadní změna soutěžních pravidel? ptá se v dnešním Akcentu Tomáš Klička kurátorky a kritičky umění Mariky Kupkové a kritičky umění Anežky Bartlové.

Vznikl v česko-francouzsko-německé koprodukci, sbírá pozitivní kritiky i uznání a ocenění. A to třeba na letošním festivalu ve francouzském Annecy. V českých kinech se objeví koncem listopadu, premiéru bude mít na Festivalu francouzského filmu v Praze 19. listopadu.

Má rád hudbu Michala Kocába, ale také minimalisty jako je Philip Glass. Svůj profesní život zasvětil práci s domácími filmovými archivy a do autorské tvorby se mu občas obtiskne láska k experimentálnímu snímku Koyannisqatsi – Life Out of Balance. Hostem Markéty Kaňkové byl dokumentarista Jan Šikl, autor aktuálního filmového dobrodružství Rekonstrukce okupace.

Ve třetím díle bude profesor Josef Dohnal hovořit o použití nadsázky, absurdity a satiry v autorově díle. Dostojevského povídky jako Cizí žena a muž pod postelí nebo Krokodýl připomínají téměř grotesku, ale co jeho romány?

V posledním díle cyklu o klíčových motivech tvorby Dostojevského se redaktorka Šárka Jančíková ptala literárního vědce Josefa Dohnala na to, zda byl Dostojevskij spíše světový autor než ruský spisovatel i jak se v jeho tvorbě odráží "ruská duše". Nakonec ale došlo i na text, který si zpovídaný slavista z Dostojevského díla oblíbil nejvíc.

Připomínáme si dvousté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších ruských klasiků a světových spisovatelů Fjodora Michajloviče Dostojevského. O klíčových aspektech autorovy tvorby si s naším předním slavistou, literárním vědcem Josefem Dohnalem ve svém pětidílném cyklu povídala Šárka Jančíková.

Máme jej považovat za kritického realistu, pre-existencialistu anebo jej řadit k expresionismu? A jakou roli hraje v jeho tvorbě motiv sebevraždy? Na to se v druhém díle svého cyklu ptala Šárka Jančíková literárního vědce Josefa Dohnala.

Výročí narození ruského klasika Fjodora Michajloviče Dostojevského připomíná cyklus Šárky Jančíkové, která ve čtvrtém díle s literárním vědcem Josefem Dohnalem hovořila o tom, jaké je Dostojevského pojetí člověka, o jeho ideálu "svobodného" člověka a v čem autorova vize předběhla dokonce i psychoanalýzu.

Unikátní urbanistický celek tvoří dělnická kolonie postavena v duchu expresionismu a art deco. Postupně vznikala mezi 20. a 40. lety dvacátého století, byla pojmenovaná Jubilejní na počest oslav stého výročí založení Vítkovických železáren roku 1928.