Příroda ve všech podobách, tradice, ale i hudba nebo popkultura – to jsou inspirační zdroje teprve čtyřiadvacetiletého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta, jehož ceněné vázy či karafy mohli v poslední době vidět návštěvníci Czech Design Weeku anebo Designbloku. S Markétou Kaňkovou ve Vizitce mluvil i o tom, že šikovný absolvent sklářské průmyslovky má v dnešní době o práci postaráno.
Švédský spisovatel, novinář a literární kritik Steve Sem-Sandberg není pro české čtenáře autorem neznámým. Na přelomu tisíciletí ostatně strávil několik let v Praze, když pracoval na románu Ravensbrück o Mileně Jesenské. Ten se poté dočkal i českého vydání, stejně jako další autorovy romány Chudí v Lodži, Vyvolení a Bouře. Pod všemi je podepsána oceňovaná překladatelka ze švédštiny a norštiny Dagmar Hartlová, která do češtiny převedla i letos vydaný román Vojín W.
Nejdřív jsem uviděla toho psa. Malého, bílého, chlupatého, pravděpodobně štěně. Pak následovalo dlouhatánské vodítko, na jehož konci – za rohem ulice – stáli oni: babička s asi pětiletým vnukem a něco strašně důležitého si sdělovali. Roztomilé zvíře vykouzlilo na mé tváři úsměv, a když jsem se od svých nohou, pod které se nemotorně pletlo, podívala před sebe, můj pohled se střetl s pohledem toho malého kluka.
BBC iniciovala anketu, v níž přes dvě stě kulturních publicistů a odborníků na televizní tvorbu z celého světa vybírali nejlepší televizní seriály současného tisíciletí. Je vítězný seriál The Wire – Špína Baltimoru adekvátní volbou, jaká překvapení žebříček obsahuje a jak se proměňuje seriálová tvorba? Na otázky Pavla Sladkého odpovídají kulturní publicisté a televizní kritici Táňa Zabloudilová a Tomáš Vyskočil.
Goncourtovu cenu za nejlepší román napsaný ve francouzštině si odnesl senegalský autor Mohamed Mbougar Sarr. Je prvním držitelem tohoto ocenění, který pochází ze subsaharské Afriky. Bookerova cena pro autory píšící anglicky poputuje za Jihoafričanem Damonem Galgutem.
Před spaním se dodnes rád dívá na zápasy NHL. Jako dítě fandil brankáři Dominiku Haškovi, brankářská výstroj ale byla příliš drahá, a tak Lukáš Csicsely skončil u hokejbalu. V dospělosti vystudoval scenáristiku na FAMU a své koníčky nakonec propojil ve výpravném komiksu pojmenovaném Jágr, legenda. Nejen o něm mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Pro někoho je podzim obdobím sklizně, trhání jablek, hrabání listí a nekonečného zavařování. Přezutí pneumatik z letních na zimní, řezání dřeva, revize loňských kabátů i rozhodnutí, že už se nedají nosit, buď proto, že jsou nemožné, anebo do nich moli navrtali dírky. Pro mě taky. Až do chvíle – a ta přichází právě v těchhle dnech – kdy je to všechno hotové a podzim přejde jinam, do fáze světla.
Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě uvedlo na konci října v novodobé české premiéře – v hudebním nastudování Davida Švece a v režii Ondřeje Havelky – dílo Jaroslava Křičky „Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší“. Jde o operní komedii, odehrávající se na konci 20. let minulého století. Proč toto dílo, které ve 30. letech slavilo úspěchy po celé Evropě, čekalo na návrat 90 let? A jak je dnes vnímat, ptá se v Akcentu svých hostů Daniel Jäger.
Casablanca oplývá bohatou sbírkou art deca a meziválečného funkcionalismu, stejně tak jako poválečného modernismu a brutalismu. A právě zlaté období padesátých let bylo érou budování rozlehlých modernistických rezidencí, které se koncentrovaly především ve čtvrti Anfa.
Obě jsme nastoupily v Toulouse. Já jela ze setkání se čtenáři v městečku Villeneuve-sur-Lot a Bernadeta z Lourd. Seděly jsme proti sobě na čtyřsedadle se stolkem uprostřed. Malá tmavá jeptiška ve světle modrém cestovním úboru, se stříbrným křížem na krku. Dívala se z okénka a modlila se, růženec schovaný pod bundou, chvílemi podřimovala. Náhle se probrala.