Vltava

Literatura pro děti a mládež je jejich nenahraditelným společníkem na cestě k poznávání světa, jinakosti i sebe sama. Jak vzbudit u dětí chuť nořit se do literárních světů? A čeho si všímají na knihách děti, které píší literární minirecenze v rámci projektu Nezletilí kritici? Ptá se Petra Kultová kritiček Sophie Van der Linden a Kateřiny Čopjakové, které se dětské literatuře profesně dlouhodobě věnují.

Architekta Vladimíra Beneše (1903–1971), který na přelomu let 1936–1937 pracoval u Le Corbusiera v Paříži, sice proslavil vskutku výjimečný rodinný dům v Řícmanicích, nicméně i jeho zemědělská škola v Bystřici nad Pernštejnem (1959–1961) oplývá kvalitami, díky nimž předčí dobovou produkci. Má totiž nadčasové pojetí a kromě kultivovaného prostoru také disponuje původními ocelovými okny. A právě ona přivedla Jakuba Potůčka k této úvaze.

Každé ráno poslouchá švédský rozhlas, jezdí ve Volvu a za ženu pojal Švédku. Jeho přízvuk zase odkazuje na desítky let strávených v New Yorku. Obal jeho nové knihy Na cestě domů… vždycky pak ukazuje šumavskou chalupu. A hudba vybraná do Vizitky je světová. Hostem Ondřeje Cihláře byl jazzový kytarista Rudy Linka.

Nové kurátorské koncepce současného designu opouštějí rámec tradiční galerie a nabízejí kurátorům a autorům vystavovat design jinými způsoby v překvapivých interiérových kontextech. Jedním z takových trendů jsou speciální krátkodobé výstavy v různých unikátních privátních domech, které nabízí zajímavý dialog historické architektury a současného designu.

O životě lidí žijících dávno před námi paradoxně vypovídají mrtví. Na hřbitovech poznáme, jak bylo město bohaté, jaké mělo významné osobnosti, jak bylo velké, jakými jazyky se tu mluvilo, jaká jména převažovala. Tak třeba hřbitovy 19. století jsou v tomto smyslu významnou výpovědí. Starší hřbitovy spíše mlčí, ale i ony jsou důležitým zdrojem informací. Pravěká pohřebiště jsou naopak jediným zdrojem našeho poznání.

Na předvánoční knižní trh se letos nedostanou všechny původně plánované tituly či dotisky úspěšných knih. Může za to bezprecedentní nedostatek papíru, který sužuje nejen Česko. Přitom právě toto období je z hlediska výnosů klíčové pro celý ekosystém knižního světa. Co se zadrhlo v soukolí globálního papírenského průmyslu? Komu budou nevytištěné knihy nejvíce chybět a nastala příhodná chvíle, abychom začali něco měnit ve prospěch udržitelnosti knižního průmyslu?

Od šesti let trpí malíř Vladimír Houdek urputnými migrénami. Od bolesti mu ulevuje jen spánek v tmavém prostoru – a v dlouhodobém horizontu také umění. Naposledy se s tímto problémem vyrovnával na výstavě nazvané právě Migréna, kde za pomocí op-artu zkoušel divákům navodit jemu tolik známé vertigo. I o tom, že výrok „co tě nezabije, to tě posílí“ je klišé, ale naprosto pravdivé, mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Muzejníky Vojenského historického ústavu čeká příští rok příprava expozic Armádního muzea Žižkov, jehož náročná oprava za téměř miliardu se právě teď chýlí ke konci. Čím zaujme třeba expozice 1. světové války?

Armádnímu muzeu Žižkov v Praze se vrací jeho prvorepubliková podoba. Zastřešené nádvoří, nový vstup vedoucí do podzemí i kavárna pojmenovaná po Františku Kupkovi, která vznikne v místě původního ateliéru výtvarníků-legionářů. To jsou novinky, které přinese oprava památkově chráněného Armádního muzea Žižkov pod pražským Vítkovem.

Armádní muzeum Žižkov v Praze je už čtyři roky zavřené. Důvodem je jeho generální rekonstrukce za téměř 900 milionů korun. V jaké je fázi a v čem je náročná? Natáčela Alena Rokosová.