Vltava

V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.

Bylo to při prohlídce nejstaršího lyonského kostela z 5. století, respektive základů, které z něj zbyly. Archeolog, který nás prováděl, nadnesl zajímavou otázku: Jak to, že se v Lyonu našlo tak málo předmětů z doby římského impéria, když přitom kamkoli se člověk podívá, jsou zbytky osídlení? Kam zmizely všechny ty věci?

Zavřená divadla, kina i kluby. Herci, ale třeba i osvětlovači bez příjmů a v sociální nejistotě. Protipandemická opatření tvrdě dopadla zejména na živou kulturu a odkryla dlouhodobé palčivé problémy. Jak se propsaly do volebních programů? Kolik peněz přinese Národní plán obnovy? A dočkáme se konečně 1 % procenta na kulturu ze státního rozpočtu? Petra Kultová a Veronika Štefanová shrnují, zda a jak se kandidující strany věnují pěti nejdůležitějším výzvám pro oblast kultury.

Porotci Ceny Josefa Jungmanna vybírali ze čtyřiašedesáti přihlášených překladů, které vyšly v pandemickém roce. Mezi díly, jejichž převedení do češtiny bylo vyzdviženo na stupně vítězů, se ocitla nejen bujará argentinská próza, ale i novinka Eleny Ferrante, rozsáhlý příběh morálního rozkladu v Číně, epistolární román z roku 1897 nebo Morgensternovy básně.

Parní centrála Elektrárenského svazu středolabských okresů je výsledkem ideální spolupráce talentovaného architekta s pokrokově smýšlejícím stavebníkem, jenž z pozice šéfa konsorcia inicioval v roce 1929 vypsání užší soutěže. Vítězstvím Jaroslava Fragnera (1900–1967), kterého inženýr Václav Budil (1890–1979) preferoval také díky spolupráci, která se mu osvědčila už během navrhování jeho kolínské vily, získal elektrárenský svaz progresivní zastavovací plán.

Pochoutka, S elegancí ježka, Život elfů nebo Růže sama ‒ to jsou názvy románů francouzské spisovatelky Muriel Barbery, která nedávno navštívila pražský literární festival Svět knihy. O fascinaci Japonskem, smyslu pro humor i plánech do budoucna si s ní povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Hlas Jany Kozubkové znají posluchači Vltavy jako hlas, který na ně promlouvá mezi jednotlivými pořady. Fanoušci klubové scény a sdružení Osamělí písničkáři, s nimž čas od času vystupuje coby písničkářka a kytaristka, ji znají z pódií, stejně jako fanoušci divadla. Písně Jany Kozubkové jsou teď nově zachycené na CD TouLaní, které vydal Galén.

Italský architekt a designér Carlo Mollino byl veskrze moderním renesančním člověkem, jehož tvorba obsáhla díky neskrývané lásce k životu téměř celý kulturní a technologický svět své doby. Kromě architektury a designu zasvětil Mollino svůj život vášni z lyžování, automobilům, letectví nebo fotografii. Narodil se v roce 1905 v Turíně. Po absolvování Fakulty architektury v roce 1931 se začal Mollino věnovat architektuře a interiérovému designu.

Někdo na cestách nejraději obdivuje památky, někdo se rád válí na pláži, někdo má pocit, že zemi nepoznal, dokud neochutnal všechna její národní jídla. Já na cestách chodím ráda do botanických zahrad. A čím jsou starší, tím lepší. Přijde mi, že zahrady jsou jakési tajné dveře, jimiž se dá otevřít duch místa, genius loci.

Titul Nejkrásnější kniha roku 2020 v kategorii Odborná literatura i Cena Unie grafických designerů. Tisícistránková publikace Výstava jako médiu vůbec poprvé shrnuje dějiny výstav v Česku. Jak se měnil přístup k tvorbě výstav? A kde můžeme hledat počátek dnešního kultu kurátora? Hosty Akcentu s Tomášem Kličkou jsou historička umění a jedna z autorek knihy Terezie Nekvindová z Vědecko-výzkumného pracoviště AVU a kurátor a teoretik Karel Císař z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.