Podle toho, jaký nastal v určité historické epoše vědeckotechnický pokrok, co vyjadřuje její politika a filozofie, podle toho se v literatuře a v divadle mění pozadí konkrétních dějů. Tak máme v některých dílech svět jako bojiště a v jiných jako vesnici, v jednom období převládá obraz světa jako města a v jiném jako stroje, známe svět jako úřad, dům, bordel, divadlo, kasárna i jako obchodní dům nebo blázinec. Příklady si laskavý posluchač dosadí sám, je to zábavná hra.
Rok 2021 už v tuto chvíli představuje milník v existenci souboru Collegium 1704. Jaké výzvy čekají barokní orchestr na prahu třinácté sezóny a jak vnímá jejich dramaturgii hudební kritika? Hosty Daniela Jägera jsou zakladatel a vůdčí osobnost Collegia 1704 Václav Luks, generální manažerka souboru Veronika Hyksová, Petra Johana Poncarová, překladatelka knihy Il Boemo: Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka a hudební publicisté Petr Veber a Helena Havlíková.
Nobelovu cenu za literaturu dnes získal tanzanský spisovatel Abdulrazak Gurnah. Švédská akademie ho ocenila za to, jak nekompromisně a soucitně pronikl do důsledků kolonialismu a osudu uprchlíků rozpolcených mezi různými kulturami a kontinenty.
Pandemie koronaviru přináší zbrusu nové poznatky i odborníkům na jazyk a jeho strukturu. Lingvistka a také hudebnice Eva Lehečková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace je z různých stran probrala ve Vizitce, kterou moderoval Ondřej Cihlář. Na závěr posluchačům popřála, aby „měli lehkou práci.“ Loučí se tak lidé v Turecku, a právě turečtině se Eva Lehečková několik posledních měsíců věnuje.
Dětská hřiště, prolézačky, pískoviště, klouzačky, měkké technické koberce, houpací pejsci, dřevěné hrady, šprušle, všechny tyhle napodobeniny, které mají dítěti nahradit lezení po stromech, přeskakování potoků, hrabání v hlíně, prodírání křovím a vůbec přírodu ve městě, jsou odjakživa moje černá můra. Ani jako dítě jsem je nevyhledávala.
Vyšlo první odborné zpracování trampingu od jeho vzniku až do roku 1989. Autoři knihy Putování za obzor Jan Randák, Jan Krško, Jan Mareš, Jan Pohunek a Jan Špringl zkoumají, jak se vyvíjel vztah trampů, majoritní společnosti a státu. Jak na knihu reagují sami trampové a je tramping skutečně ojedinělým českým fenoménem, za jaký bývá často označován? Na otázky Petry Kultové odpovídají Jan Randák a historik a antropolog Karel Šíma.
Hlavním impulsem k výstavě Regenerace v Pragovka Gallery byla snaha o sdružení umělců, kteří vystoupili zpoza ochranných křídel Ateliéru sochařství FU Ostravské univerzity a ve svých dílnách pracují na své sochařské budoucnosti. Vystavená díla, která jsou ve Vysočanech k vidění do 12. 12., mapují proměny v tématech, přístupech a metodách sochařů a sochařek, kteří studiem v Ostravě úspěšně prošli. O svých zkušenostech mluví Petr Szyroki, Šárka Mikesková a Jaroslav Koléšek.
Hans Broos patří mezi významné představitele brazilského brutalismu, který se od konce padesátých let rozvíjel především ve městě São Paulo. V tomto smyslu patřil k významné škole Paulista a jeho architektura šedesátých let vykazuje typické prvky tohoto stylu. Ten je spojen se São Paulem a celou prestižní generací brazilských architektů v čele s Paolem Mendes Da Rochou.
V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.
V roce 2020, u příležitosti Roku slovenského divadla – uplynulo 100 let od otevření Slovenského národního divadla – vydal Divadelní ústav v Bratislavě několik zásadních publikací z hlediska vývoje slovenské divadelní historiografie a dalšího vědeckého výzkumu historie a současnosti slovenského divadla.