Hlavním hostem 26. ročníku je letos Francie. V rámci tematického programu o svém díle osobně pohovoří Laurent Binet či Muriel Barbery. Pozornost se zaměří i na česko-francouzské propojení osobností Milana Kundery. A o svých knihách i aktuálních tématech promluví mezinárodně uznávaní autoři jako David Mitchell nebo Chimamanda Ngozi Adichie.
Bývala to disciplína na okraji, dnes už je ale považována za hodnou ochrany. Řeč je o videoartu a experimentálním pohyblivém obrazu, který je centrem odborného zájmu kurátorky Národního filmového archivu Sylvy Polákové. „Základním předpokladem k porozumění videoartu je otevřenost. Pokud se někdo pravidelně setkává s různými typy vyjádření, nemusela by mu dělat problém ani experimentální kinematografie nebo hudba,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové.
Pěvec lásky. Jediný český spisovatel, před kterým musela kapitulovat i komunistická moc. Vinárenský kumpán, který „raději vidí francouzského básníka zvracet, než sovětského zpívat.“ Ten, který nebyl bojovník, ale neváhal se ohradit proti bezpráví.
Království za kávu, říkám si a zkoumám tachometr. Za sebou mám bezmála pět set kilometrů, před sebou ještě pořádnou štreku. Naštěstí se blížím k místu, které dobře znám. Dělají tam kávu, jaká by obstála i na dvoře anglického krále Richarda III., toho co marně nabízel království za koně. Samozřejmě, kdyby onen zázračný nápoj černé barvy v jeho době znali.
Premiéra Nádechu věčnosti byla uvedena ve Vladislavském sále Pražského hradu a podílel se na ní Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Obstojí oratorium v kontextu současných duchovních skladeb? Hosty Akcentu jsou ředitel nadačního fondu Bohemian Heritage Fund Jakub Skřejpek, autor skladby a dirigent Jan Zástěra, režisér Jiří Heřman, sbormistryně Anna Novotná Pešková, pěvkyně Lucie Hájková, hudební vědec Jaromír Havlík, publicistka Helena Havlíková a Soňa Červená.
Když se počátkem dvacátých let začaly v novinách i obrázkových časopisech objevovat četné zmínky o československé radiotelegrafické síti, byl tento symbol nové doby opěvován s větší vehemencí než telegrafní a telefonní linky, které básník S. K. Neumann označil za „kovové ruce moderní souvislosti“.
Vinohrady ale vznikají i z jiných důvodů, než aby se z nich vyrábělo víno. Třeba Vinice na Vítkově mimo jiné zpevňuje svah a na historickém místě je i elegantní vstupní branou do parku. Vinná réva roste také uvnitř pražské ZOO nebo ve sportovně-relaxačním areálu v Lysolajích. A jaké má tady využití? I to se dozvíte v novém seriálu.
Tři největší pražské vinice najdeme na území Troji, což znamená, že trojské vinice pokrývají zhruba polovinu plochy všech pražských vinohradů. Na zdejších strmých svazích nad Vltavou najdeme asi nejkrásnější pražskou vinici svatou Kláru nebo třeba Salabku o rozloze 4,5 hektary. Na svahu Černého kopce zase funguje v místě někdejšího Pomologického ústavu a usedlosti Popelářka nové a moderní Vinařství Zilvar, o kus dál také nově vysazená vinice, která obkružuje zámeček Jabloňka.
Tři největší pražské vinice najdeme na území Troji, což znamená, že trojské vinice pokrývají zhruba polovinu plochy všech pražských vinohradů. Na zdejších strmých svazích nad Vltavou najdeme asi nejkrásnější pražskou vinici svatou Kláru nebo třeba Salabku o rozloze 4,5 hektary. Na svahu Černého kopce zase funguje v místě někdejšího Pomologického ústavu a usedlosti Popelářka nové a moderní Vinařství Zilvar, o kus dál také nově vysazená vinice, která obkružuje zámeček Jabloňka.
Jediné místo v Praze, kde si vinici můžete prohlížet i z vozíku bobové dráhy, je na Proseku. Jde o sousedský vinohrad Máchalka, který v 90. letech minulého století oživila skupina nadšenců.