Vltava

Svou první knihu afroamerické spisovatelky Octavie Butler jsem četl poprvé někdy kolem roku 2015. Připravoval jsem tehdy tematické číslo kulturního čtnáctideníku A2 o fenoménu afrofuturismu a při té příležitosti jsem narazil na její tak trochu atypický román Kindred z roku 1979.

Ojedinělá publikace a důležitý základ dalšího bádání. Autoři knihy Putování za obzor Jan Randák, Jan Krško, Jan Mareš, Jan Pohunek a Jan Špringl zkoumají, jak se vyvíjel vztah trampů, majoritní společnosti a státu na základě archivních pramenů i dobového tisku. Jsou trampové subkultura? Jaké mýty a stereotypy si vyprávíme o trampingu a jaké další cesty výzkumu kniha otevírá? Na otázky Petry Kultové odpovídají Jan Randák a historik a antropolog Karel Šíma.

René Kubášek v prostředí tramvají a vozoven pořídil sérii fotografií a část z nich můžete vidět pod názvem Ze života řidičů tramvají do konce listopadu 2021 v pražském KC Vozovna. Tramvaje inspirují i další program KC Vozovna, jehož činnost představuje Marie Kašparová. O tramvajích, jejich stopách i historii vypráví Tomáš Krebs ze spolku Boveraclub. Jeho procházka Libercem Po stopách zaniklých tramvajových tratí je stejně jako akce v KC Vozovna součástí Dne architektury 2021.

Když se Jan Kaláb rozhodl, že je na čase začít malovat i něco jiného než písmena na pouliční zdi, musel tomu taky přizpůsobit techniku. Spreje a válečky tak nahradil štětci. „Na obrazech musíte na rozdíl od zdí řešit každý milimetr. Trvalo mi několik let, než jsem se se štětci naučil pracovat,“ říká. Absolvent Akademie výtvarných umění a jedna z postav někdejší graffiti scény Kaláb byl ve Vizitce hostem Markéty Kaňkové.

Jako dítě jsem si prošel tím zdrcujícím okamžikem, kdy mi otec vysvětloval, že každou bytost čeká zánik. Bylo to, jako kdyby mě někdo strašlivě zradil a podvedl. Moji rodiče mi k tomu dál neměli co říct a já cítil, že mi ten problém nikdy nikdo nevysvětlí. Tehdy jsem se začal dívat jinak na umírající postavy ve filmech.

Téměř všichni už nějakou dobu nosíme po kapsách skoro dokonalé fotografické aparáty, kterými pořizujeme tzv. postdigitální fotografie. Co tyto snímky způsobují, jak je máme chápat a co o nás prozrazuje digitální kultura? Na otázky Terezy Špinkové odpovídají teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka Andrea Průchová Hrůzová a hudební publicista Pavel Turek. Posloucháte reprízu z 22. června.

Slouží P. Michal Podzimek.

Celebruje papežský legát kardinál Christoph Schönborn.

Český novinář, dramaturg a dlouholetý divadelní kritik Richard Erml je autorem několika próz, jejichž hlavním pojítkem je jistá míra autobiografičnosti. Zúročil v nich postupně vlastní zkušenost s rozvodem, cesty do Tibetu s druhou ženou i svou znalost divadelního světa. Ermlův nový román v tomto ohledu představuje spíše výjimku, třebaže se jeho děj odehrává v pražské čtvrti, kde autor žije a která dala i název celé knize – Libeňský román.

Její otec Adolf Born byl světově proslulý ilustrátor, ona se po studiu malby našla v sochařské práci, čímž eliminovala případné srovnávání. Po problémech se zrakem se nedávno vrátila k malbě a kresbě a to, co jí pod rukama za poslední roky vzniklo, vystavuje na výstavě zvané Šílenství je stráž noci. Hostem Markéty Kaňkové byla Erika Bornová.