Tři největší pražské vinice najdeme na území Troji, což znamená, že trojské vinice pokrývají zhruba polovinu plochy všech pražských vinohradů. Na zdejších strmých svazích nad Vltavou najdeme asi nejkrásnější pražskou vinici svatou Kláru nebo třeba Salabku o rozloze 4,5 hektary. Na svahu Černého kopce zase funguje v místě někdejšího Pomologického ústavu a usedlosti Popelářka nové a moderní Vinařství Zilvar, o kus dál také nově vysazená vinice, která obkružuje zámeček Jabloňka.
Jediné místo v Praze, kde si vinici můžete prohlížet i z vozíku bobové dráhy, je na Proseku. Jde o sousedský vinohrad Máchalka, který v 90. letech minulého století oživila skupina nadšenců.
Víte, že v pražských Dejvicích Na Babě najdete nejen slavnou osadu a zříceninu, ale také biovinici? „Není to jenom vinice, je to zahrada, ve které rostou opuncie, zvláštní druhy jetele, majitelé dříve chovali i včely,“ popisuje Radana Vítková.
V Modřanech najdeme nejjižněji položenou vinici v Praze výjimečnou svou rozmanitostí. Je totiž atypicky poskládaná z necelé padesátky malých parcel, na kterých od 80. let minulého století hospodaří zahrádkáři.
Žádná jiná pražská čtvrť neodkazuje svým názvem k tradici pěstování vína tak jasně jako Vinohrady, kde najdeme jednu z nejznámějších pražských vinic – Grébovku. Znáte příběh jejího zakladatele Moritze Gröbeho, který si vybudováním zdejšího areálu s výstavní vilou splnil svůj stavitelský sen?
Zřejmě nejstarší vinicí v Praze je Svatováclavská vinice na Pražském hradě, ve které se o révu staral osobně kníže Václav. „Jeho babička, svatá Ludmila, byla jedna z prvních, kdo zakládal vinohrady a vedla k tomu i svého vnuka. A když byl Václav panovníkem, údajně utíkal v noci do vinohradu,“ popisuje Radana Vítková.
Putování za pražským vínem začneme na Vyšehradě, kde vinná réva rostla už za Přemyslovců a kde ji dnes najdeme nejen podél hlavní trasy u hradeb nebo v sídle vyšehradské kapituly, ale také v areálu Podolské porodnice.
„My máme jeviště v centru města, vám se nedostává pozornosti. Pojďte k nám a řekněte lidem, jak vidíte Brno.“ Divadlo jako prostor pro lidi, kteří se ocitli na okraji zájmu, jako platforma pro sousedské setkávání. To je koncept nového uměleckého šéfa brněnské Husy na provázku Martina Sládečka, který ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.
Virtuální svět začíná pomalu, ale jistě hrát svou důležitou roli i ve světě současného užitého umění. Novou kolekci digitálního nábytku představil i rebel současného experimentálního designu Misha Kahn pro aukční síň Christie’s.