Vltava

Do českých kin vběhl svým nenapodobitelným způsobem Emil Zátopek. Styl, při kterém běžec ve finiši rozkývá hlavu i ramena, přičemž lokty roztáhne až příliš daleko od těla, je neopakovatelný. Žádný běžecký trenér by Zátopkův styl nejspíš nemohl doporučit. Ve filmu je dovedený až ke karikatuře, která má podtrhnout rekordmanovu originalitu.

Knihy Spekulativní kresba a Nové obzory představují Václav Janoščík a Andrea Průchová Hrůzová. Moderuje Anna Luňáková, hudbu vybírá Eliška Vidomus. E-mail: [email protected].

Tři tovární komíny jako příklad toho, jak se o takový typ industriální architektury můžeme dnes starat, představíme v pátém, a tedy i závěrečném dílu seriálu o továrních komínech, kterým provází historik Michal Horáček a stavební inženýr Martin Vonka. Společně s Veronikou Štefanovu navštíví obce Lenešice a Strupčice a podívají se na místa bývalých cihelen.

Čtvrtý díl, seriálu o továrních komínech nás zavede do Lovosic v Ústeckém kraji. Autorka seriálu Veronika Štefanová společně s jeho průvodci – historikem Michalem Horáčkem a stavebním inženýrem Martinem Vonkou – vystoupali na téměř 50 metrů vysoký komín z 80. let 19. století, který stojí v areálu bývalé olejny.

V rámci třetího dílu se společně s historikem Michalem Horáčkem, stavebním inženýrem Martinem Vonkou a autorkou seriálu Veronikou Štefanovou vydáme do pivovaru v Benešově, kde stojí neobvyklý 45 metrů vysoký žlutý komín z 20. let 20. století.

Druhý díl seriálu o továrních komínech nás zavede do Žatce. Historik Michal Horáček a stavební inženýr Martin Vonka se společně s autorkou seriálu Veronikou Štefanovu vydají do bývalé sušárny a skladu chmele, kde společně vyšplhají na tamější dva komíny z počátku 20. století. Prohlídku sušárny začínají v prostoru, kde se chmel přímo skladoval.

Komíny představují významnou součást průmyslového dědictví. Od ostatních objektů nebo areálů průmyslového věku se ale liší svou povahou. Nikdy nestály samostatně, vždy sloužily ve spojení s nějakým dalším provozem. Proč bychom se o tovární komíny měli zajímat i dnes? Proč je zachovat a chránit? A k čemu by mohly sloužit komíny, ze kterých už se pěknou řádku let nekouří?

Moc rád otevírá knihy v knihkupectví a k nákupu se nechává inspirovat prvními stránkami. „Takhle jsem objevil třeba sbírku básní Radka Fridricha Krooa krooa. Jeho poezie mě oslnila, koupil jsem práva a přeložil to,“ říká bohemista a profesor české literatury Xavier Galmiche. V Paříži s ním natáčel Michal Bureš.

V posledním díle seriálu o českém literárním undergroundu dnešních dnů hledáme odpovědi s Ladislavem Čumbou – spisovatelem, učitelem češtiny i dlouholetým konferenciérem festivalů Beseda u bigbítu, či Trutnov Open Air. Kolega Petr Šmíd s ním natáčel nejen o jeho zkušenostech s vydáváním vlastních samizdatových publikací, ale i o tom, zda můžeme hovořit o literárním samizdatu v době, kdy neexistuje oficiální cenzura.

Co všechno musí zvládat člověk, který se rozhodne vydávat knihy svépomocí? A co přesně znamená sousloví „autorská kniha“? O tom natáčel Petr Šmíd s vysokoškolským pedagogem, knižním grafikem a majitelem samizdatového nakladatelství Officina Praha Jaroslavem Tvrdoněm v druhém díle minisérie o literárním undergroundu dnešních dnů, kde jsme nakousli i otázku financování podobných projektů.