Vltava

Literární festival IN VER ZE letos vstupuje do čtvrtého ročníku. Ostrava ožívá mladými i zavedenými hlasy autorů a autorek, jako jsou například Anna Ročková nebo Karin Lednická a mnozí další.

Uprostřed tajuplných durynských lesů ve městečku Probstzella ční nad tradičními břidlicí obloženými domy monumentální dílo německého funkcionalismu. Haus des Volkes architektů Alfreda Arndta a Ernsta Gebhardta je velkorysým, ale stále neobjeveným monumentem německé avantgardy.

Hlas Václava Neužila můžete na Vltavě slýchat každý den, ve Vizitce tentokrát ale s Ondřejem Cihlářem mluvil o filmu Zátopek, o svých hereckých začátcích nebo o aktuálním stavu Dejvického divadla.

Umění je pro mladou absolventku AVU hlavně dialog. Své plastiky tvoří s vědomím, že je svým vnímáním dotvoří divák, bez kterého by neměly smysl. Je hlavně figurální sochařkou, svým figurám ale často dává nereálné a amorfní tvary. Abstraktní rozměr vtiskla i aktuální sérii hořících hlav, kterými navázala na pomník Milady Horákové vytvořený v roce 2019 pro město Plzeň. Začátkem října je vystaví v pražské Sophistica Gallery. Nejen o nich mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Na těch omezeních přece jenom něco je. A nemluvím teď o tom, zda se díky nim nákaza šíří pomaleji, nebo ne. Taky se předem omlouvám všem, co jejich vinou přicházejí na buben. Ale užívat si poloprázdných galerií, vidět Karlštejn bez lidí a projít se po Krumlově, aniž by vás při každém pokusu se zastavit a obdivovat strhával dav nikoli nepodobný rozvodněné Vltavě – to je zážitek, který se často neopakuje.

Pavel Zelinka se ohlíží za tvorbou nedávno zesnulého Petera Rehberga. E-mail: [email protected].

Slovy Rostislava Šváchy: „Hlavním cílem boje libereckých architektů o zakázky se v sedmdesátých letech stala Praha,“ pro kterou liberecký Sial navrhl řadu projektů. Mezi stovkami, ne-li tisícovkami pražských věží a věžiček najdeme i dvě navržené slavným architektem Karlem Hubáčkem. Starší z nich, vyrovnávací věž, je k vidění na Dívčích hradech.

Tak dlouho se chodí s dětmi do lesa, až se ulomí ten správný klacek. Původní profesí animátorka Klára Břicháčková zahlédla v kousku dřeva obličej, který dostal jméno Smrkovec a jeho příběh nakonec vyšel v eponymní komiksové knize.

Nová publikace od prestižního švýcarského vydavatelství se snaží splatit dluh mezinárodní historiografie designu a zalepit slepá místa v dějinách modernistického užitého umění a architektury na území někdejšího Sovětského svazu. Teprve se starší monografií podává ucelený obraz ruské výtvarné avantgardy.

Patří k nezapomenutelným zážitkům, když je putování parným letním dnem doplněno koupáním v nějakém rybníku nebo lomu. Mám nicméně zkušenost, že se k tomu velmi často přidá jedno temnější a tajemnější téma.