Rabín má zodpovědnost za výklad, věřící pak za to, jakou cestou se vydá. „Nikomu nemůžu nakázat, jak to má mít v ledničce,“ popisuje rabín David Maxa na příkladu uskladnění potravin podle židovských předpisů podstatu progresivního židovství založeného na akceptování potřeb doby. O své cestě od vážné hudby až ke studiu judaismu mluvil ve Vizitce s Davidem Hamrem.
Řada vydavatelů, promotérů a hudebníků, s kterými jsme se mohli v našem pětidílném seriálu seznámit, se narodila začátkem 70. let. Dnes se podíváme, jak underground vnímá zástupce nejmladší aktivně činné generace. Tadeáš Polák se narodil v 90. letech. Coby promotér uspořádal řadu koncertů v klubu Pátá kolona, ale také v Autonomním sociálním centru Klinika. Právě koncerty ve squatech lze vnímat jako jistou obdobu akcí konaných ilegálně před listopadem 1989.
Jaké jsou motivace lidí, kteří pořádají koncerty alternativních kapel v malých městech nebo vydávají experimentální nahrávky lokálních hudebníků bez vidiny zisku? Neopakovatelná atmosféra a nevšední zážitky jsou určitě motorem, který už přes deset let pohání i kolektiv Sakraphon. O tom, jak distribuují hudbu, a kde pořádají koncerty, natáčel kolega Petr Šmíd s Michalem Milkem a Zbyňkem Moravcem.
Pragocentrismus je problémem nejen oficiální kultury, ale i té nezávislé. Je možné i na venkově pořádat koncerty nezávislých hudebníků, kteří experimentují napříč žánry? Kolektiv Šrumec už přes dvacet let pořádá koncerty v broumovském výběžku. A ačkoli na začátku převládaly punkové a rockové kapely, dnes se na jejich koncertech setkáte s hudebníky snad všech žánrů.
Silver Rocket je pražské hudební vydavatelství, které vzniklo na sklonku 90. let. Za více jak 20 let činnosti vydalo přes 100 titulů domácím i zahraničním interpretům a uspořádalo stovky koncertů. S jedním ze zakládacích členů Silver Rocket Petrem Somogyim hledáme odpovědi na otázky, co definuje underground, jak se proměnilo vydávání desek od konce 90. let po dnešek, i zda má ještě smysl hledat inspiraci u českého undergroundu 70. a 80. let minulého století.
Jak v dnešní době definovat hudební underground? Institucionalizovaná cenzura neexistuje a vydat desku vlastním nákladem dnes může v podstatě každý. Finanční nezávislost a vydávání hudby bez snahy na ní vydělat, to může být hlavní charakteristikou současných nezávislých vydavatelství. Jak se odlišují od crowdfundingových platforem, a co je jejich hnacím motorem? O tom jsme natáčeli s Adam Nenadálem, který představuje aktivity hudebního vydavatelského družstva Lokal Rekorc.
Před časem jsem zde mluvila o aleji, která byla vysázena roku 2002 od hraničního přechodu pro pěší z Hroznatova u Chebu do bavorského Waldsassenu, aby poutníci mezi dvěma významnými místy křesťanských dějin kraje – cisterciáckým klášterem a Svatou Loretou, byli chráněni stínem.
Do jeho příbuzenstva patřil básník Vítězslav Nezval, rodiče se znali také s Jakubem Demlem. Mužským vzorem spisovatele, básníka, šumavského regionalisty a disidenta Ondřeje Fibicha je ale spisovatel Karel Klostermann, jehož dílo dlouhodobě vydává. S Janem Anderlem ve Vizitce mluvil i o nové autorské knize Cesty k Šumavě anebo o snaze vystopovat, kde se rodí i zdánlivě nepochopitelná rozhodnutí.
„Zdá se mi, že do vedení velkých institucí se dostávají mladí lidé, kteří přemýšlejí moderním způsobem,“ říká letos čtyřicetiletý skladatel František Chaloupka, jehož skladba Darwin mezi stroji má premiéru na festivalu Ostravské dny. Když před dvaceti lety s komponováním začínal, byli právě lidé s touto akcí spojení jeho hudebními hrdiny. I o tom mluvil s Renátou Spisarovou ve Vizitce.