Primárně musíme zachovat hmotnou podstatu architektonických památek, která nese obsah. To ale samo o sobě vždy nestačí. Konečným smyslem památky není pouze její existence sama o sobě, ale způsob, jakým bude její hodnota působit na člověka. A potenciál tohoto zlepšení by měl být hlavním vodítkem v rozhodování o tom, které památky, a také jak, chránit. Dále je potřeba zapojit je do přítomného života a jejich kulturní význam dál aktivně rozvíjet přidanou hodnotou současnosti.
Jeho komediální horor Nenasytná Tiffany nadchl před šesti lety řadu fanoušků, filmařských kolegů i kritiků. Teď režisér Andy Fehu do oblíbeného mixu strachu a zábavy přidal ještě fenomén youtuberství a také populárního herce Štěpána Kozuba. O okolnostech vzniku filmu Shoky a Morthy: Poslední velká akce, který je možné vidět i na nočních projekcích v rámci karlovarského festivalu, mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Proč se jezdilo na přelomu 19. a 20. století na prázdniny zrovna do Bechyně? A jaká letní sídla tam z té doby zůstala? Jaká je minulost bechyňské fary a který výjimečný dům tu zbytečně zmizel z mapy? Historii svého rodného města a jeho architektury i dalších zákoutí průběžně mapuje Pavel Brandejs, autor knih Bechyně na letním bytě i Příběhy bechyňských domů a jejich obyvatel.
Villa de Noailles v jihofrancouzském městě Hyères má design a umění v krvi od svého začátku. Tento luxusní modernistický dům navrhl ve dvacátých letech pařížský architekt Robert Mallet-Stevens pro markýze Charlese de Noailles a jeho ženu Marie-Laure de Noailles. Osvícený manželský pár se řadil mezi nejaktivnější patrony pařížské avantgardy. Mezi jejich přátele patřili Pablo Picasso, Man Ray, nebo Alberto Giacometti.
„Zanedbat spolupráci na strukturování mocenských poměrů, na boji o moc ve smyslu služby právu je základní politickou vinou, která je zároveň vinou morální. Politická vina se stává morální vinou tam, kde je mocí zničen smysl moci, to jest nastolení práva, étos a budoucnost národa. Neboť tam, kde moc sama sebe neomezuje, je násilí a teror, který končí zničením řádného života a svobodné duše.“
Pocit pikniku, vesnice ve městě, pestrý program, který se nepřekrývá a nabízí známé vedle neznámých jmen. Hudební a divadelní festival Habrovka se letos koná od 20. do 21. 8. 2021.
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.