Na první pohled zaujme titul knihy – Přežít psa. Jak origiální! V těch dvou slovech je skrytý náznak celého příběhu. Jde zřejmě o nemoc, o vážnou nemoc, protože za normálních okolností není přežití psa žádné umění. Ovšem v textu Stefana Hornbacha se nezdá být pro protagonistu románu Sebastiana normálního bohužel skoro nic – pouze začátek. Referuje Eva Novak.
Kdy se z žongléra stává performer? „V momentě, kdy zjistíš, že se nemůžeš schovávat za techniku, protože všechny oči v publiku sledují jen tebe a nikoliv oheň, se kterým žongluješ,“ říká Adam Jarchovský, špičkový žonglér, herec, cirkusový pedagog a trenér a také spoluzakladatel žonglérského dua Bratři v tricku, které se i letos představí na festivalu Letní Letná. Do Vizitky ho pozvala Veronika Štefanová.
V horkých letních dnech je dobré se ochladit, třeba v jeskyni. Nabízím jeskyni svatého Ivana ve Svatém Janu pod Skalou, která je příkladem skutečně posvátného místa. Uprostřed skalního masivu, který nás obklopuje doslova ze všech stran, se člověk cítí zcela vzdálen jakémukoliv času a realitě. Třeba právě tak se otevírá cesta k vyššímu světu, cesta z reálné tmy do nereálného oslňujícího světla. Svatý Ivan ji dobře znal…
Rodina Williamsů měla umělecké sklony v genech. Zatímco Amancio Williams se stal slavným argentinským architektem, jeho otec Alberto byl jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů v zemi. Ovlivnili ho především lidové argentinské motivy, za svůj život složil 9 symfonií a v roce 1893 založil hudební konzervatoř v Buenos Aires. Společně se v roce 1941 stali strůjci unikátního architektonického projektu „La Casa Sobre del Arroyo“ nebo také „La Casa del Puente“ (Mostní dům).
První šicí stroj dostala Gabriela Mahdalová od babičky Genovéfy, po které také pojmenovala svou značku. Šije pod ní slovácké kroje, tak fortelné, že vydrží dalších sto let. „Bádání v archivech mě přimělo k zodpovědnosti, vím, že za třicet let bude někdo podle mého kroje šít kroj nový,“ řekla ve Vizitce, kterou přímo u ní v dílně v Nivnici u Uherského Brodu točila Veronika Štefanová.
Letní měsíce jsou doba, která se u nás zpravidla využívá k poznávání vlasti. Památek máme mnoho; za některými se k nám jezdí z celého světa a ty pak jsou na nápor návštěvníků připraveny, mají rezervační systémy a infrastrukturu. Ale o těch mluvit nechci. Najdeme u nás totiž také stovky památek drobných, na které neupoutávají cedule u silnic a na něž natrefíme většinou úplnou náhodou.
Když roku 1928 dokončil Josef Gočár regulační plán města Hradce Králové, volný prostor na dnešním Náměstí 5. května vyhradil novostavbě divadla. Kvůli hospodářské krizi ze stavby sešlo a prostor později přeměněný na park, uzavřely roku 1932 impozantní etážové garáže.
Měl pocit, že scénář filmu Chyby od Romana Vojkůvky není nic pro něj. V duchu se ale k příběhu Emy, která zkouší žít na malém městě i se svou minulostí pornoherečky, stále vracel.