Vltava

V cyklu o vlivu architektury na lidský život se různými způsoby dotýkáme důležitosti toho, jak architekturu – prostředí okolo nás – vnímáme. Vnímání je způsobem naší komunikace s prostředím a odehrává se tedy v jazyce. Jazyce, kterým k nám prostředí promlouvá a jazyce, ve kterém mu rozumíme. A je to potom tentýž jazyk, který jako architekti do architektury vkládáme. Tento jazyk je ale třeba hledat, poznávat, učit se, vytvářet.

Agáta Hrnčířová si do ArtCafé pozvala čtyři ženy. Ředitelky filmového festivalu FAMUFEST Agátu Kolářovou a Julii Ondračkovou a autorky dvou filmů Ester Grohovou a Terezu Halamovou.

Fotografku Bet Orten pojí příbuzenský vztah s básníkem Jiřím Ortenem. Ačkoliv sama občas básně píše, jejím jazykem není slov, ale právě fotografie. Kde a jak v ní hledá verše? Jaká fotografická klišé má ráda a proč se rozhodla zahodit svůj starý sen o špičkové kariéře vybudované během let strávených zahraničí? I o tom ve Vizitce mluvila s Ondřejem Cihlářem.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: [email protected]

Maska je pro nás, Evropany, takřka synonymem Afriky. Z Afriky, konkrétně z Beninu, pochází i dramatik José Pliya. Je to autor-světoběžník. Jeho otcem byl slavný dramatik Jean Pliya, který patřil také k významným osobnostem beninského kulturně-politického života. José žil v Nigérii, Kamerunu, ve Francii, na karibských ostrovech.

Bylo to 11. prosince 1980, kdy pozval významný italský designér Ettore Sottsass skupinu několika mladých designérů, aby společně diskutovali o budoucnosti svého oboru. Tento večer započal dobrodružství skupiny Memphis, která se rozhodla nadobro zpřetrhat pouta s modernistickou racionalitou a vrhnout se vstříc postmoderní zábavě v podobě nábytkových solitérů, jejichž výtvarná, ale i marketingová koncepce byla na svou dobu zcela revoluční.

Milan Kundera, prozaik, básník, překladatel, esejista a dramatik je rodákem z Brna-Králova Pole, od roku 1975 žije ve Francii. Syn brněnského muzikologa, prvního rektora Janáčkovy akademie múzických umění, Ludvíka Kundery, nedávno oslavil devadesáté druhé narozeniny. Výpravy za proslulým světovým spisovatelem z pohledu skladatele a muzikologa Miloše Štědroně představuje rozhlasový cyklus Milan Kundera – pět zastavení.

Překladatel a básník Jan Zábrana si do svých deníků kdysi zapsal, že rozlišuje mezi Rusy a „Rusáky“. Rusové byli ti, které z ruštiny překládal – Mandelštama, Jesenina, Platonova, Solženicyna, Cvetajevovou, Baabela nebo Pasternaka. Rusáky myslel Zábrana ty, kdo těmto a dalším milionům lidí v Sovětském svazu a jeho satelitech znepříjemňovali život, zakazovali je, pronásledovali, vyháněli do exilu, nebo na smrt týrali v gulazích.

Projekt Opera studio Praha reaguje na stále trvající útlum živé kultury a ve spolupráci s platformou „Confer-o-matic“ přináší nový 3D umělecký prostor DramMatic, který slibuje hravost a možnost reagovat na představení i na ostatní diváky. Jak virtuální divadlo funguje? A přináší něco nového do doby zahlcené streamy? Na otázky Daniela Jägera odpovídají zakladatelka projektu a operní pěvkyně Anita Jirovská, programátor David Ryšánek a divadelní publicistka Lenka Šaldová.

Festival ženského umění pro všechna pohlaví představí dramaturgyně Barbora Šupová, režisérka Zuzana Burianová a fotografka Michaela Škvrňáková.