Asi každý, kdo se v minulých desetiletích svezl po českých kolejích vlakem, si vybaví větu „E pericoloso sporgersi“. Československé státní dráhy – a po nich i ty České – čtyřjazyčně upozorňovaly v osobních vagonech cestující, že je nebezpečné naklánět se z otevřených oken. Tedy upozorňovaly vlastně jen v té italštině; ve zbylých třech jazycích, totiž česky, německy a francouzsky, to rovnou direktivně zakázaly.
Tvrdí, že hudba je jeho největší spojenec, proto jí neváhá dávat sto procent času. Počítá se mezi fanatické fanoušky skladatele Jana Dismase Zelenky a v současné době se svými hudebníky pracuje na projektech pro brněnské Národní divadlo a Královské divadlo ve Versailles. Hostem Daniela Jägera byl ve Vizitce Václav Luks, zakladatel Collegia 1704.
Proč komiks Sestry Dietlovy odkazuje ke zdánlivě normalizační idyle? Potkal se host vltavské Vizitky s Barborou Škrlovou? Má český komiks specifické rysy? V čem tkví síla hrdiny chystaného filmu Arvéd? Na otázky Ondřeje Cihláře odpovídal přední komiksový autor, scenárista, pedagog a režisér Vojtěch Mašek, který ihned po rozhovoru odjel do Holešovic chystat další natáčecí den.
Jako „každé dítě z Trutnova“ závodně lyžovala a taky plavala. Dodnes miluje zimu, kdy zažívá stavy fyzického vypětí. Vystudovala DAMU, ale chyběla jí koncentrace na jedno téma, a tak si přidala filosofii. Moderuje v rádiu, načítá audioknihy a do šuplíku teď nazkoušela jednu klasiku v Národním divadle moravskoslezském. S herečkou Anitou Krausovou mluvila Ve Vizitce Veronika Štefanová.
Milan Kundera, prozaik, básník, překladatel, esejista a dramatik je rodákem z Brna-Králova Pole, od roku 1975 žije ve Francii. Syn brněnského muzikologa, prvního rektora Janáčkovy akademie múzických umění, Ludvíka Kundery, nedávno oslavil devadesáté druhé narozeniny. Výpravy za proslulým světovým spisovatelem z pohledu skladatele a muzikologa Miloše Štědroně představuje rozhlasový cyklus Milan Kundera – pět zastavení.
Na světě existují dva druhy věcí. Jedny vystavujeme na policích a v prosklených vitrínách, ty druhé uchováváme v krabicích pod postelí nebo na půdě. Těmi prvními se obvykle prezentujeme, ty druhé o nás často říkají víc. Pamatuju si, jak jsem kdysi přijel ke svým prarodičům ve chvíli, kdy se oni zrovna vypravovali někam jinam. Zůstal jsem v jejich bytě sám.
Nová vlna sociálně-kritického románu ukazuje bezmocného pasivního hrdinu ve vleku společenských událostí, pokřivenost systému i společenské rozdíly - často pohledem zdola. Dokáží autoři opustit své “pražské pohodlí” a hodnověrně tematizovat problémy regionů? A má literatura právo na autonomii, nebo povinnost být angažovaná? Na podoby současné literární analýzy společnosti se Olga Stehlíková ptá literární kritičky Evy Klíčové a editora Salonu Práva Zbyňka Vlasáka.
Luděk Richter patří mezi důležité osobnosti českého autorského loutkového divadla. Rád pracuje s nadčasovými tématy a rád také divadlo „vynáší“ do exteriéru. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil i o tom, jak tuzemská tradice ovlivňuje loutkohereckou současnost.