Vltava

Pražské Muzeum Karla Zemana představuje dílo světově uznávaného filmového tvůrce a taky filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii. V expozici najdou zájemci nové exponáty a rozšířena byla i její interaktivní část.

John Lautner (1911–1994) byl od konce čtyřicátých let architektem kalifornské elity a mistrem organické exprese. Jeho domy zhmotňují sexappeal rozpáleného kalifornského slunce a stávají se prostorovou oslavou hédonistického života. Dnes jsou Lautnerovy domy symbolem zlaté éry Hollywoodu a odborné publikum je považuje za jeden z vůbec nejpůsobivějších souborů architektury, který kdy byl vytvořen.

Autobiografický román Baletky Miřenky Čechové rozvířil vody v taneční komunitě i mimo ni. Díky těmto emotivním reakcím, kde hrál prim strach, vznikl projekt metaBALETKY.

Co všechno obnáší příprava české výstavy šestatřiceti obrazů té nejslavnější ruské avantgardy? Jak se do jeho pracovního arzenálu vepsaly zkušenosti získané prací na krajském úřadě? I o tom mluvil ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Jedna z největších básní 20. století Pustina T. S. Eliota začíná hypnotickými verši:Duben je nejkrutější měsíc, rodí šeříky z mrtvé země, mísí vzpomínku s touhou, vznítí kořeny jarním deštěm z otupělosti.(Přeložil Jiří Valja)

V nové knize Sans Retour. Výtvarníci ruské emigrace v meziválečné Praze její autor Jakub Hauser plasticky vykresluje toto přehlížené téma. Kam se z našeho povědomí vytratili ruští exulantští umělci? A proč nejsou k vidění v galeriích? S Jakubem Hauserem, kurátorem výtvarných sbírek Památníku národního písemnictví, a Petrem Hlaváčkem, historikem z výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení Collegium Europaeum při FF UK a FLÚ AV ČR hovoří Tomáš Klička.

„V oblasti výtvarného umění je kolekce jednou z nejvýznamnějších sbírek v novodobé historii sběratelství v České republice.“ uvádí k tomu ředitel galerie František Zachoval.

Ačkoliv za první československý mrakodrap bývá považován pražský Všeobecný penzijní ústav, o stavbách označených jako „mrakodrapové paláce“ referovaly noviny už roku 1927. První z nich představoval kancelářský palác Chicago na Národní třídě a druhý pak centrála společnosti Ferra v Praze, v ulici Na Florenci.

Nestyda je místy sžíravé, místy zábavné podobenství o vině a trestu. Zároveň je to hra o střetu generací. Využívá postupů detektivky a je koncipována jako jazzová partitura. Mísí realitu se snem, evropské vlivy s africkými kořeny. Svět her Koffiho Kwahulé má blízko ke světu Bernarda Marie Koltèse, Toni Morrisonové či Sarah Kane. Záměrná poetičnost či grotesknost jeho textů je však v rozporu s líčeným násilím.

Jan Vojtko je párový terapeut, učitel a autor knížek pro děti, v nichž mají místo i starosti. Do širšího povědomí se dostal díky projektu Terapie sdílením Live, skrz který lidem vysvětluje (ne)toxické vzorce partnerské komunikace. I o tom ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.